I když se jedná o náboženství lidí „primitivních“, není tím myšleno, že by tito lidé byli méně inteligentní, bez zákonů, společenské a rodinné organizace. Jedná se spíše o stupeň civilizace, která se díky své jednoduchosti (např. indiánské kmeny v pralesích) nedá srovnávat s vyspělou západní civilizací, která přistála na Měsíci. O náboženství těchto kmenů získáváme informace z archeologických vykopávek. Ukazují na různý způsob pohřbívání, objevujeme kultovní místa, včetně nástěnných maleb v jeskyních. Protože tyto kmeny nemají své písemnictví, čerpáme informace od badatelů, cestovatelů a misionářů. Ať se jedná v Americe o kmeny Algonkinů, v Asii Semangů a Samojedů, v Austrálii kmeny Yuin-Kuri, popřípadě v Africe kmeny Křováků nebo Yorubů, u všech se setkáváme s vírou v posmrtný život duše člověka. Věří v dobré a špatné duchy, mají své kněze a své oběti. Nade všemi duchy vládne Velký Duch, který přebývá na nebesích a je nazýván různými jmény, např. Daramulun, Kaang, Tsui-Goa. Protože je lidem nepřístupný, obvykle mu není vzdávána úcta a nejsou mu přinášeny oběti. Člověk má mravní zákon spočívající ve spravedlnosti, jeho přestoupení musí odpykat trestem. Mezi posvátným a světským je výrazný rozdíl. Náboženství u těchto kmenů či národů není záležitostí jednotlivce, ale celé rodiny, klanu nebo kmene a je závazné pro všechny členy.

SHRNUTÍ

Ve velké většině těchto náboženství se dají rozpoznat tři stupně. Jednak to je „říše předků“, s nimiž pozůstalí zůstávají stále v nějakém kontaktu, dále to je „říše duchů“ nebo „říše démonů“, kteří zasahují do lidského života a jsou schopni konat zdánlivé dobro, nebo zlo. Obojí ale můžeme nějakým způsobem ovlivnit. Jako poslední to je „říše boha nebo bohů“, který nebo kteří vládnou. Jsou ale velmi vznešení a nepřístupní, nemůžeme je žádným způsobem ovlivňovat. Postrádáme zde Boha, který se podílí na našem životě, má nás rád a pomáhá nám. Tato náboženství nenabízí osobní vztah s Bohem. Tento způsob víry či náboženství je pro příslušníky civilizovaných národů nepřijatelný.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

KRUMPOLC, Eduard. Fundamentální teologie. Skripta část I. a II. Olomouc: Cyrilometodějská teologická fakulta, pobočka Olomouc, 2001

KUBALÍK, Josef. Dějiny náboženství. Praha: Česká katolická Charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1984

PODLEŠÁK, Jan. Dějiny náboženství (Živé náboženské systémy). České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, Katedra společenských věd, 1997