201.Urban V. (Urbanus)

  • Civilní jméno: Guillaume de Grimoard   Narozen: cca 1310   Místo: Grizac   Nyní stát: Francie   Národnost: Francouz
  • Zemřel: 19. 12. 1370   Místo: Avignon   Nyní stát: Francie   Pohřben: Notre-Dame-des-Doms, Avignon, Francie, r.1372 tělo přeneseno do opatství Saint-Victor de Marseille, Marseille, Francie
  • Pontifikát od: 6. 11. 1362 do: 19. 12. 1370

Jako mladý muž se stal benediktinským mnichem v převorství v Chiracu, kde také studoval kanonické právo. V roce 1362 mu byl udělen doktorát po následných studiích v Toulouse, Montpellieru, Paříži a Avignonu. Urban se nikdy nestal kardinálem a do papežského úřadu byl po smrti svého předchůdce zvolen, když pobýval v Neapoli jako papežský legát. Při volbě se rozhodovalo mezi ním a Arnoštem z Pardubic. Grimoard dostal přednost kvůli své francouzské národnosti. Urban V. vedl přísný život a bojoval proti svatokupectví, prosazování příbuzných na důležitá místa a proti nemravnosti u církevních představitelů a řeholníků. Snažil se také působit mírotvorně v napjaté situaci při mocenských bojích panovníků evropských monarchií. Na naléhání Brigity Švédské, Francesca Petrarcy a Karla IV. začal papež uvažovat o návratu do Říma. Papež odcestoval z Francie a 16. 10. 1367 byl přijat v Římě, který byl ve velmi zuboženém stavu. Urban V. se pustil do velkolepých oprav římských budov, kostelů, vodovodů a silnic, pracovní příležitosti zaměstnaly většinu Římanů. Urban V. dne 1. 11. 1368 korunoval ve velechrámu sv. Petra v Římě na římskou císařovnu Alžbětu Pomořanskou, českou a římskou královnu. Ta byla v dějinách jedinou císařovnou korunovanou papežem. Pro nepokoje, které vypukly v Římě, a konflikt mezi Anglií a Francií odjel papež Urban V. zpět do Avignonu, kde zanedlouho umřel.

202. Řehoř XI. (Gregorius)

  • Civilní jméno: Pierre Roger de Beaufort   Narozen: cca 1329   Místo: Maumont   Nyní stát: Francie   Národnost: Francouz
  • Zemřel: 27. 3. 1378   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Santa Maria Nova, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 30. 12. 1370 do: 27. 3. 1378

Byl synovcem papeže Klementa VI., byl jím jmenován v 17 letech kardinálem, ale neměl svěcení. Zároveň byl posledním papežem před velkým schizmatem a také posledním papežem francouzského původu. Vystudoval universitu v Perugii, získal rozsáhlé znalosti teologie a církevního práva. Ve své době byl oceňován pro svou vzdělanost, pokoru a cudnost. Zvolen papežem byl dohodou ve 39 letech. Jeho první papežská mše byla i jeho první kněžskou bohoslužbou. Přemístil své sídlo zpět do Říma. Pustil se do rozsáhlé obnovy města a přes všechny těžkosti se rozhodl v Římě zůstat. Velice přísně postupoval proti počínající reformaci, odsoudil Jana Viklefa a jeho bludy. Zemřel v roce 1378. Římané mu po jeho smrti z vděčnosti postavili pomník znázorňující návrat papeže. 

 Schizma 1378 – 1417

Po smrti Řehoře XI. bylo 16 kardinálů, z toho 11 Francouzů. Římané se obávali, že konkláve zvolí opět Francouze, proto vyvinuli na kardinály nátlak, že museli zvolit papeže Itala, chtějí-li si zachovat život. Tak zvolili Itala Urbana VI. Po korunovaci kardinálové uprchli z Říma. Prohlásili volbu Urbana za vynucenou, tedy neplatnou, a zvolili nového papeže, Francouze, který přijal jméno Klement VII. Ten se usídlil znova v Avignonu. Oba papežové byli přesvědčeni o své pravoplatnosti, takže považovali za věc svého svědomí ji hájit. Oba papežové jmenovali své kardinály. Křesťané se rozštěpili na dvě části, navzájem se potírající. Roztržka procházela všemi zeměmi, diecézemi a farnostmi, budila boje a intriky. Mnohé úřady byly obsazeny dvojmo. Církev se ocitla v nejtěžší krizi, jakou kdy zažila. Pařížská univerzita navrhla tři cesty k překonání rozkolu:

  1. dobrovolné odstoupení
  2. podřízení se papežů rozhodčímu výroku
  3. rozhodnutí všeobecného koncilu.

Problém byl v tom, že primát papeže byl nedotknutelný. Byla však připojena klauzule, že když papež upadne do hereze, musí existovat poradní sbor kardinálů, kteří situaci vyřeší. Toto konstatování musí provést všeobecný koncil. V tomto případě jsou kardinálové nebo císař jako ochránci církve povinni koncil svolat a řídit. Dlouho se váhalo postupovat proti oběma papežům cestou koncilu. 12 kardinálů obou papežů proti vůli svých pánů se odhodlalo svolat koncil do Pisy 1409. Koncil prohlásil oba papeže jako nepřátele církevní jednoty za heretiky a sesadil je. Pak zvolil za nového papeže Alexandra V., ale ten zemřel již příští rok. Jeho nástupcem se stal nehodný Baltazar Cossa, který přijal jméno Jan XXIII. Dosavadní papežové však nehodlali odstoupit. Tak měla církev papeže tři. Z právního hlediska byl nově zvolený papež pravoplatný. Proto se jej přidržel král Zikmund a vymohl na Janu XXIII. souhlas ke svolání všeobecného koncilu v Kostnici u Bodamského jezera v r. 1414. Když Jan XXIII. zjistil, že nemá šanci a bude souzen pro své poklesky, uprchl a snažil se koncil zmařit. Byl ale zadržen a sesazen. Koncil vydal r. 1415 významný dekret, který prohlašuje za pravoplatný všeobecný koncil, reprezentuje celou církev, má svou moc bezprostředně od Krista. Musí jej poslouchat každý křesťan, i papež, v tom, co rozhodne ve věcech víry a mravů. Tento dokument byl chápán jako nouzové řešení ve smyslu tradiční klauzule o papeži heretikovi. Tímto se nerušil papežův primát, ani nutnost jeho schválení papežem k platnosti koncilu. Tak koncil dva papeže sesadil a římský dobrovolně odstoupil a formálně dodatečně svolal koncil. Konkláve, které mělo zvolit nové ho papeže, se zúčastnilo mimo 26 kardinálů ještě po 6 zástupcích z každého z pěti příslušných národů. R. 1417 byl zvolen Martin V. a schizma bylo ukončeno.

203. Urban VI. (Urbanus)

  • Civilní jméno: Bartolomeo Prignano   Narozen: cca 1318   Místo: Neapol   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 15. 10. 1389   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: stará basilika sv. Petra - vatikánské jeskyně, Řím, Vatikán
  • Pontifikát od: 8. 4. 1378 do: 15. 10. 1389

Pocházel z Neapole, vzdělání získal v Avignonu, proslul jako učený, asketický a zbožný mnich. Postrádal ale křesťanskou lásku a vlídnost, byl přirozeně despotický, krutý a nerozvážný. Okamžitě po svém zvolení začal kardinály kritizovat, vyžadoval, aby odmítali dary od světských hodnostářů, nežili v přílišném přepychu. Rychle si získal jejich nepřátelství. Kardinálové proto s podporou francouzského krále prohlásili jeho zvolení za neplatné a zvolili vzdoropapeže Klementa VII. Oba, papež i vzdoropapež, se navzájem exkomunikovali, čímž se potvrdil vznik západního schizmatu. Během pochodu Urban spadl ze svého mezka v Narni a musel se zotavit počátkem října v Římě. Zemřel obklopen všeobecnou nenávistí krátce poté, pravděpodobně na zranění způsobené pádem, ale možná byl otráven.

Klement VII. (Clemens) – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 31. 10. 1378   do: 16. 9. 1394

Francouz, civilním jménem Robert ze Ženevy, syn hraběte Amadea III., se narodil r. 1342 v Chateau d'Annecy. Od roku 1359 vykonával funkci apoštolského pronotáře. Jako papežský legát velel roku 1377 vojákům, kteří zmasakrovali obyvatele města Cesena během rebelií v Papežském státě. Získal tím přezdívku kat z Ceseny. Protipapežem byl zvolen 20. září 1378 ve Fondi, od r. 1379 sídlil v Avignonu, kde i zemřel 16. 9. 1394.

204. Bonifác IX. (VIII.) (Bonifatius) viz. Bonifác VIII. (VII.)

  • Civilní jméno: Piero Tomacelli   Narozen: cca 1350   Místo: Neapol   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 1. 10. 1404   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: stará basilika sv. Petra - vatikánské jeskyně (tělo se v průběhu času ztratilo), Řím, Vatikán
  • Pontifikát od: 2. 11. 1389 do: 1. 10. 1404

Piero pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Stal se biskupem a byl jmenován kardinálem. Po smrti Urbana VI. doufal vzdoropapež Klement VII., že konkláve nezvolí nového papeže a uzná jeho. Konkláve však zvolila jednoho ze svých členů, a to kardinála Piera Tomacelliho. Bonifác IX. za své vlády postupně získal kontrolu nad hlavními hrady a městy v papežském státě. Za Bonifáce IX. papežský stát posílil vojensky i finančně. Založil univerzity ve Fermu, Ferraře a Erfurtu. Založil univerzity ve Fermu, Ferraře a Erfurtu. Po smrti vzdoropapeže Klementa VII. jej francouzští kardinálové neuznali za právoplatně zvoleného papeže a zvolili dalšího vzdoropapeže, Benedikta XIII.

Benedikt XIII. (Benedictus) – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 11. 10. 1394   do: 23. 5. 1423

Španěl, civilním jménem Pedro Marinez de Luna y Gotor se narodil do šlechtické rodiny 20. 12. 1328 v Illuece ve Španělsku. Po smrti vzdoropapeže Klementa VII. byl v Avignonu zvolen Pedro za papeže (vzdoropapeže) a přijal jméno Benedikt XIII. Kardinálové měli snahu dvojpapežství řešit, proto svolali proti vůli papeže i vzdoropapeže koncil do Pisy r. 1409. Koncil prohlásil oba papeže jako nepřátele církevní jednoty za heretiky a sesadil je. Potom zvolil nového papeže Alexandra V. Papež i vzdoropapež odmítli ale odstoupit, a tak byli papežové tři. Francie stáhla svoji podporu Benediktu XIII. a jeho pozice byla oslabena. 30. 10. 1415 byl svolán za pomoci císaře Zikmunda koncil do Kostnice. I zde byl odsouzen vzdoropapež Benedikt XIII., který toto odmítl uznat. To však už pozbývalo významu, protože jej jako papeže stejně skoro nikdo neuznával. Benedikt uprchl na hrad Peñíscola , v blízkosti Tortosa, kde zůstal až do své smrti r. 1423.

205. Inocenc VII. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Cosimo de' Migliorati   Narozen: 1339   Místo: Sulmona   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 6. 11. 1406   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: stará basilika sv. Petra - vatikánské jeskyně, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 17. 10. 1404 do: 6. 11. 1406

Pocházel z prosté rodiny, studoval v Perugii, Padově, a v Boloni, vyznamenal se v učení civilního a kanonického práva. Papež Urban VI. jej vzal pro jeho talent do kurie a poslal jej na deset let do Anglie jako papežského legáta. Za papeže byl zvolen jednomyslně. Udělal ale chybu, když svého nehodného synovce jmenoval kardinálem. Kardinála popudilo, že se Římané vzbouřili proti papeži a nechal popravit římskou delegaci. Papež, i když za tento čin nebyl odpovědný, musel uprchnout z Říma do Viterba. Po roce mu Římané přinesli klíče od města, aby se vrátil. 13. 3.1406 vjel slavnostně do Říma. Krátce před svou smrtí plánoval obnovit římskou univerzitu, ale toto již z důvodu úmrtí nestihl.

206. Řehoř XII. (Gregorius)

  • Civilní jméno: Angelo Corraro   Narozen: 13. 5. 1326   Místo: Benátky   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 18. 10. 1417   Místo: Recanati   Nyní stát: Itálie   Pohřben: katedrála sv. Flaviána, Recanati, Itálie
  • Pontifikát od: 30. 11. 1407 do: 4. 7. 1415, abdikoval

Angelo Corraro se narodil v Benátkách ve šlechtické rodině. V roce 1380 byl jmenován biskupem v Castello a kardinálem v roce 1415. Byl zvolen za papeže pod podmínkou, že pokud avignonský papež Benedikt XIII. zruší všechny požadavky na papežský stolec, on se zachová stejně, aby mohla být uskutečněna nová volba a bylo ukončeno papežské schizma. Ani jeden papež však nechtěl ustoupit a oba se považovali za platně zvolené. Část kardinálů svolala v roce 1409 koncil v Pise. Kardinálové zde vyzvali oba papeže, aby odstoupili a zvolili nového papeže, Alexandra V. Oba dosavadní papeži Řehoř a Benedikt ale odmítli abdikovat, čímž v Evropě existovali již tři papežové a situace se ještě více zkomplikovala. Alexandr V. brzy zemřel, nahradil ho kardinál Baldassare Cossa pod jménem Jan XXIII., sídlící v Pise. Řehoř neuznával ani Jana XXIII. a opíral se o podporu zejména neapolského krále Ladislava, který ovládal hlavní město Řím. Evropští králové požadovali na císaři Zikmundovi nápravu ve zmatcích kolem stolce sv. Petra, a tak v roce 1414 svolal císař římský a král uherský Zikmund 16. všeobecný koncil do města Kostnice, aby sjednal nápravu. Tam se římský papež Řehoř XII. vzdal stolce a byl jmenován papežským legátem v Anconě.

Koncil pak sesadil také vzdoropapeže Jana XXIII., který odmítl odstoupit, z Kostnice uprchl, byl však dopaden a uvězněn. Vzdoropapež Benedikt XIII. byl rovněž sesazen a uprchl na hrad Peñíscola, kde zůstal až do své smrti r. 1423.

Alexandr V. (Alexander) – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 7. 7. 1409   do: 3. 5. 1410

Řek, narodil se na Krétě r. 1339 jako Petros Philargos, známější je italská verze jeho jména Pietro Filargis. Jako mladý vstoupil k františkánům a pro svůj talent byl poslán na studia teologie do Oxfordu a do Paříže. V r. 1386 se stal biskupem, od roku 1405 byl kardinálem. Na koncilu v Pise byl zvolen papežem. Koncil totiž prohlásil oba původní papeže (to znamená papeže i vzdoropapeže) jako nepřátele církevní jednoty za heretiky a sesadil je. Alexandr V. náhle zemřel, když byl s kardinálem Baldassare Cossa v Boloni , v noci 3. 5. 1410. Pohřben byl v kostele svatého Františka v Bologni.

Jan XXIII. (Ioannes) – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 17. 5. 1410   do: 29. 5. 1415, kdy byl sesazen

nezaměňovat s papežem Janem XXIII. (Angelo Roncallinim ve 20. století.

Baldassarre Cossa se narodil asi v roce 1365, zřejmě na ostrově Procida, do zchudlé šlechtické rodiny. V mládí sloužil v armádě, zúčastnil se války s Neapolským královstvím. Jeho dva bratři byli neapolským králem odsouzeni k trestu smrti za pirátství. Později vystudoval práva na univerzitě v Bologni a vstoupil do služeb papeže Bonifáce IX. Po smrti vzdoropapeže Alexandra V. byl za jeho nástupce zvolen Cossa, který přijal jméno Jan XXIII. Když se zjistila jeho temná minulost, byl pozván císařem Zikmundem, aby se dostavil na kostnický koncil a zodpovídal se ze svých činů. V jeho nepřítomnosti byl obviněn z pirátství, znásilnění, sodomie, vraždy a incestu. Před odsouzením uprchl 20. 3. 1415 z Kostnice, ale zanedlouho byl chycen. 29. 5. byl Jan XXIII. koncilem slavnostně sesazen a uvězněn, abdikační listinu musel podepsat křestním jménem Baldassarre. Umřel 22. 12. 1419 ve Florencii.

207. Martin V. (III.) (Martinus) viz. papež Marinus I. a Martin IV.

  • Civilní jméno: Oddone Colonna   Narozen: 1369   Místo: Genazzano   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 20. 2. 1431   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: sv. Jan v Lateránu, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 11. 11. 1417 do: 20. 2. 1431

Pocházel z jedné z nejstarších a nejvýznamnějších rodin v Římě. Oddone studoval právo na univerzitě v Pávii. Jako laik byl jmenován kardinálem v roce 1405. Papežem byl zvolen (bez vysvěcení) 23 kardinály. Během tří dnů obdržel jáhenské, kněžské i biskupské svěcení. V roce1418 ukončil Kostnický koncil. Ihned po příjezdu do Říma započal s obnovou zdevastovaného města. Dal postavit silnice, mosty a hradby a nechal kompletně obnovit Lateránskou basiliku a palác. V roce 1420 vyhlásil první křížovou výpravu proti kacířským husitům a další čtyři poté následovaly s jeho podporou. V roce 1431svolal basilejský koncil, ale jeho začátku se nedožil. Martin V. zemřel v Římě na mrtvici dne 20. února 1431 ve věku 62 let.

Klement VIII (Clement) – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 10. 6. 1423   do: 26. 7. 1429, kdy abdikoval

Klement VIII., Španěl, civilním jménem Gil Sanchez Muñoz y Carbón se narodil 1369 nebo 1370 v Teruel, zemřel v Aragoniei 28. 12. 1446, byl duchovní a vzdoropapež Martina V. Jeho zvolení vzdoropapežem lze považovat za jeden z dozvuků velkého západního schizmatu. Po Benediktově úmrtí byl prohlášen jeho nástupcem, přestože od listopadu 1417 měla římská církev řádně zvoleného papeže Martina V. I když mu bylo jasné, že nemá legitimní moc, vykonával činnosti související s papežským úřadem. Za své sídlo si zvolil město Peñíscola na pobřeží Středozemního moře. Na nátlak aragonského krále Alfonse V. a jeho vyslance, kardinála Alfonse de Borgia - pozdějšího papeže Kalixta III., abdikoval a na ceremonii 26. července 1429 se ochotně podrobil právoplatnému papeži. 14. 8 1429 složil Martinovi V. přísahu věrnosti a ten ho vzápětí jmenoval biskupem na Baleárském ostrově Mallorce. Jeho abdikací skončilo 51 let trvající velké schizma, kdy o stolec sv. Petra usilovali tři papežové. Úřad biskupa zastával až do své smrti 28.12. 1446  v hlavním městě ostrova Palma de Mallorca, kde byl v místní katedrále pohřben.

Benedikt XIV. (Benedictus) – 1. vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 1423   do: 1429 (1430) kdy umírá

Benedikt XIV. bylo jméno použité dvěma vzdoropapeži v 15. století.

Když Kostnický koncil sesadil vzdoropapeže Benedikta XIII., ten toto rozhodnutí nerespektoval a uprchl na španělský hrad Peñíscola. Před svou smrtí jmenoval čtyři kardinály. Tři z nich v r. 1423 na hradě Peñíscola zvolili za dalšího vzdoropapeže Muñoze, který přijal jméno Klement VIII. Čtvrtý kardinál Jean Carrier se dostavil na hrad až v prosinci 1423. Rozhodl, že Muñoz – Klement VIII. - je nevhodný kandidát na papeže, uspořádal vlastní volbu a zvolil v podstatě za vzdoropapeže vzdoropapeže Francouze Bernarda Garniera, který přijal z úcty k Benediktu XIII. jméno Benedikt XIV. Všechny země s výjimkou Aragonie ale uznávaly právoplatného papeže Martina V. O životě Benedikta XIV. existuje málo věrohodných zpráv, vykonával totiž svůj úřad tajně, jako „skrytý papež“, z listu hraběte z Armagnacu Janě z Arku vyplývá, že pouze Jean Carrier znal místo jeho pobytu. Garnier jmenoval další čtyři kardinály, z nichž jménem známe pouze Jeana Faralda. 

Benedikt XIV. (Benedictus) – 2. vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 1430   do: 1437, kdy abdiguje a zanedlouho umírá

Benedikt XIV. bylo jméno použité dvěma vzdoropapeži v 15. století.

Po smrti Garniera – Benedikta XIV. jím jmenovaní kardinálové zvolili kardinála Jeana Carrieru, který přijal rovněž z úcty k svému předchůdci jméno Benedikt XIV. V roce 1433 ho zajal biskup Muñoz (bývalý vzdoropapež Klement VIII.). Svůj úřad vykonával v zajetí na hradě Foix do roku 1437, kdy abdikoval a zemřel.

208. Evžen IV. (Eugenius)

  • Civilní jméno: Gabriele Condulmer   Narozen: 1383   Místo: Benátky   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 23. 2. 1447   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán, později tělo přeneseno do S. Salvatore in Lauro, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 3. 3. 1431 do: 23. 2. 1447

Pocházel z bohaté obchodnické rodiny, v mládí vstoupil do řádu augustiniánů. Byl prvním papežem z toho řádu. 31. 5.1433 korunoval v Římě Zikmunda Lucemburského císařem římským. Roku 1434 uprchl před revolucí z Říma, kam se vrátil až v roce 1443. V letech 1433–1435 bylo papeži předloženo několik listů, žádajících potvrzení Čtyř pražských artikulů – článků reformované víry. Roku 1436 byla tato listina potvrzující náboženskou svobodu, zvaná Basilejská kompaktáta vystavena, a podepsal ji papež a císař Zikmund. Po návratu do Říma podporoval umění a spisovatele a staral se ve zvýšené míře o chudé. Na smrtelné posteli kvůli svému bouřlivému pontifikátu litoval, že vůbec někdy opustil svůj klášter.

Felix V. – vzdoropapež

  • vzdoropapežem od: 5. 11. 1439   do: 7. 4. 1449, kdy abdigoval

Amadeus VIII., savojský šlechtic se narodil 4. 9. 1383. Amadeus byl zvolen v Basileji jako vzdoropapež Felix V. v opozici vůči papeži Evženu IV. Rezignoval do rukou papeže Mikuláše V. v r. 1449. Vzdoropapež Felix uznal jeho právoplatnost a byl jmenován kardinálem, děkanem kardinálského sboru. Stal se apoštolským vikářem v Savojsku a apoštolským administrátorem ženevského biskupství. Zemřel 7. 1. 1451. Jeho smrtí skončily dějiny protipapežů. Zatím to byl poslední vzdoropapež.

209. Mikuláš V. (Nicholaus)

  • Civilní jméno: Tommaso Parentucelli   Narozen: 14. 11. 1397   Místo: Sarzana   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 24. 3 1455   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán, r. 1606 tělo přeneseno do Vatikánských jeskyní, Vatikán
  • Pontifikát od: 6. 3. 1447 do: 24. 3. 1455

Pocházel z lékařské rodiny, otec mu zemřel, když byl ještě dítětem. Stal se učitelem ve Florencii, v Boloni a Florencii získal doktorát v oboru teologie. R. 1444 byl vysvěcen na biskupa v Boloni. Nějakou dobu pobýval u Oldřicha z Rožmberka v Českém Krumlově. Papežem byl zvolen jako jeden z nejmladších ve věku 49 let. R. 1452 korunoval Fridricha III. císařem Svaté říše římské ve starém chrámu sv. Petra. Nechal postavit v Římě vodovod, dal základ k vatikánské knihovně počtem 1160 svazků a v r. 1452 začal přestavovat starou basiliku sv. Petra. Zemřel ve věku 57 let.

210. Kalixt III. (Calixtus)

  • Civilní jméno: Alfons de Borja (italsky Borgia)   Narozen: 31. 12. 1378 Místo: Torre del Canals   Nyní stát: Španělsko   Národnost: Španěl
  • Zemřel: 6. 8. 1458   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán, r. 1610 tělo přeneseno do baziliky Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 20 . 4 1455 do: 6. 8. 1458

Borja studoval gramatiku, logiku a umění ve Valencii a na Universitat de Lleida v Aragonii získal doktorát v obou kanonického a občanského práva. Působil jako diplomat na dvoře aragonského krále. Přesvědčil vzdoropapeže Klementa VIII., aby se vzdal úřadu, poté byl jmenován biskupem ve Valencii, v r. 1444 kardinálem. Po smrti papeže Mikuláše V. se hledal na papežský stolec nový kandidát a kardinálové se ve svých volebních sporech nerozdělili podle národností, jak to bylo v minulosti běžné, ale podle toho, zda se jednalo o příznivce mocného rodu Colonnů nebo Orsiniů. Protože dohoda byla jen těžko možná, hledal se kompromisní kandidát, byl vybrán Borja, který přijal jméno Kalixt III. Po dobu svého krátkého pontifikátu usiloval Kalixt III. především o válečné tažení proti Turkům, kteří v roce 1453 rozvrátili Byzantskou říši a stále více ohrožovali Evropu. Kalixt III. opakovaně vyzýval krále Evropy k účasti na křížové výpravě, neúnavně sháněl peníze, aby mohl financovat stavbu válečných lodí. Jeho snaha o zorganizování křižové výpravy ale nenašla žádnou odezvu u evropských královských dvorů, které válčily a soupeřily vzájemně mezi sebou. Výzvu Kalixta III. vzala na vědomí jen část šlechty v Uhrách. Uherská armáda pod vedením Jana Hunyadiho se spojila přibližně se sedmdesáti tisíci dobrovolníky, které získal po celé Evropě žebravý mnich Jan Kapistránský, a společně v roce 1456 porazili turecká vojska u Bělehradu. Poté ustanovil 3 x denně modlitbu Anděl Páně s vyzváněním zvonů a na počest vítězství Jana Hunyadiho.

211. Pius II.

  • Civilní jméno: Enea Silvio Piccolomini   Narozen: 18. 10. 1405   Místo: Corsignano   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 14. 8. 1464 Místo: Ancona   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán, r. 1623 tělo přeneseno do baziliky S.Andrea della Valle, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 19. 8. 1458 do: 14. 8. 1464

Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, v 18 letech odešel studovat na univerzitu do Sieny, kde studoval rétoriku a občanské právo. Pod vlivem antiky žil prostopášným životem, který opustil až po vysvěcení na kněze. Roku 1447 byl vysvěcen za biskupa v Terstu. Byl legátem kardinála Giuliana Cesariniho, později sloužil v diplomatických službách císaře Fridricha III. R. 1451, byl vypraven spolu s Prokopem z Rabštejna a dvěma rakouskými šlechtici do Čech na benešovský sněm. Na sněmu se Aeneas Silvius seznámil s předními muži v Čechách, s Jiřím z Poděbrad, Jindřichem z Rožmberka, Zbyňkem Zajícem, Zdeňkem Kostkou a dalšími. V r. 1458 napsal dílo Historia Bohemia, která se stala na dlouhou zdrojem poznatků o českých dějinách a husitském hnutí. Snažil se o smíření mezi kališníky a katolíky, jako znalec českých poměrů prohlásil, že česká selka zná Bibli lépe než katolický kněz v Římě. Pro nemožnost dohody s českými stavy zrušil Basilejská kompaktáta, exkomunikoval Jiřího z Poděbrad a sesadil ho z trůnu. V říjnu 1462 vydal ostrou bulu proti obchodu s otroky na Kanárských ostrovech.

212. Pavel II. (Paulus)

  • Civilní jméno: Pietro Barbo   Narozen: 23. 2. 1417   Místo: Benátky   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 26. 7. 1471   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán, r. 1623 tělo přeneseno do Vatikánských jeskyní, Vatikán
  • Pontifikát od: 30. 8. 1464 do: 26. 7. 1471

Barbo se narodil do bohaté rodiny patricijů, byl synovcem 208. papeže Evžena IV. Díky němu a své tetě, sestře dotyčného papeže se Pietro stal již r. 1440 kardinálem. V r. 1467 ve Vatikánu nechal postavit první tiskárnu, vybudoval kanalizaci, opravil vodovody a byl sběratelem mincí a drahokamů. Pavel II. postrádal výjimečnost a do dějin se mnoho nezapsal. 

213. Sixtus IV.

  • Civilní jméno: Francesco della Rovere   Narozen: 21. 7. 1414   Místo: Celle Ligure   Nyní stát: itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 12. 8. 1484   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán
  • Pontifikát od: 25. 8. 1471 do: 12. 8. 1484

Pocházel z chudé rodiny, jako mladý vstoupil do františkánského řádu, pro svůj talent byl poslán studovat filozofii a teologii na universitu v Pávii. Později vyučoval na univerzitách v Padově, Boloni, Pávii, Sieně a Florencii. V roce 1464 byl zvolen generálem řádu, v r.1467 byl jmenován kardinálem. Po volbě papežem podporoval nepotismus. Vyhlásil křížovou válku proti Turkům a podařilo se dobýt Smyrnu. Rozšířil nemocnici Svatého Ducha založenou Inocencem III. Sixtus je především známý jako stavitel kaple Neposkvrněné Panny Marie, kterou dnes známe jako Sixtinskou kapli, kde se dodnes konají volby papežů.

214. Inocenc VIII. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Giovanni Battista Cybo   Narozen: 1432   Místo: Janov   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 25. 7. 1492   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán; později tělo přeneseno na jiné místo v Konstantinově bazilice. Naposledy tělo přeneseno do nového velechrámu sv. Petra, který stojí na místě Konstantinovy baziliky, Vatikán
  • Pontifikát od: 29. 8. 1484 do: 25. 7. 1492

Pocházel ze senátorské rodiny, vedl nezřízený život, měl množství nemanželských dětí. Svého syna Francesca Cyba, neschopného hráče a pijana oženil s Maddalenou Medicejskou. Zvolen za papeže byl svým způsobem podvod, protože kardinálům za volbu přislíbil různé benefity. Celý pontifikát měl finanční problémy protože žil marnivým životem. Vydal bulu Summis desiderantes affectibus, proti čarodějnicím, díky které svým způsobem propukly hony na čarodějnice. Za jeho pontifikátu vystoupil mnich Girolamo Savonarola, který upozorňoval na úpadek mravnosti.

215. Alexandr VI. (Alexander)

  • Civilní jméno: Rodrigo Borgia (Roderic Llançol i de Borja)   Narozen: 1. 1. 1431  Místo: Jativa   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 18. 8. 1503   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra) - Rotonda di S. Maria della Febbre, Vatikán; později r. 1610 tělo přeneseno do baziliky S. Maria in Monserrato, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 11. 8. 1492 do: 18. 8. 1503

Pocházel ze šlechtického rodu Borgiů. Patří k nejkontraverznějším představitelům v dějinách církve. Papežský úřad byl pro něho zdrojem zisku. Svoje zájmy prosazoval s velkou bezohledností. Neznal spravedlnost ani zbožnost. Poničil církevní organizaci, ale nezničil církev, jeho pontifikát byl jeden z nejhorších v dějinách církve. V 25 letech ho jeho strýc, papež Kalixtus III. jmenoval kardinálem. Před svou papežskou volbou podplatil většinu kardinálů. Měl 7 nemanželských dětí: Petra Ludvíka, Jeronýma, Isabelu, Cesara, Jana, Lukrecii a Joffrea. Zřejmě nejznámějším jeho potomkem byla Lukrecie, prezentovaná jako travička, ale toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Jeho nejznámějším zahraničněpolitickým činem se stalo rozdělení zámořských držav na španělskou a portugalskou sféru vlivu.

Francouzský král Karel VIII. si dělal nárok na neapolský trůn a vpadl v roce 1494 do Itálie. Italské státy (Benátky, Milán, Vatikán) se Španělskem vytvořily protifrancouzskou koalici a vyhnaly Karla VIII., kterého podporovala Florencie v čele s mnichem Savonarolou. Mezi ním a papežem vypukl ostrý spor a Savonarola byl 23. 5. 1498 upálen. Během svého pontifikátu Alexandr rozprodal nashromážděné poklady Vatikánu a zadlužil ho. Ke konci života papeže se kolem něho začaly dít podivné věci. Noční skřeky po chodbách a vytí. Vichřice, která rozbíjela okna a strhla střechu na vatikánském paláci, i když všude bylo bezvětří. Propadl se na něho strop v pokoji, kde seděl. Jen vzpříčený trám mu zachránil život. Jindy na něj spadl vysoký těžký kovový svícen, blesk uhodil do Andělského hradu a zapálil střelný prach, až byly rozmetány hradby. Někteří z jeho okolí se ho snažili přesvědčit, že jde o Boží výstrahy, ale on si z toho nic nedělal. 6. 8. 1503 se zúčastnil hostiny u Adriana kardinála Castellesiho. Po vypití zřejmě otráveného vína se zhroutil. Z otravy se začal uzdravovat, litoval všech svých provinění, ale za dva týdny zemřel. Papežský ceremoniář Jan Buchard zapsal: „V rakvi jeho tělo zčernalo a začalo bobtnat (důsledek otravy a tepla). Jeho jazyk otekl tak, že mu nešla zavřít ústa. Tělo bylo natlačeno do rakve, ale začala z něj téci smrdutá tekutina a vyvalil se oblak dýmu.“ Od tohoto papeže je chybné počítání papežů jménem Alexandr, protože Alexandr V. byl vzdoropapež v Pise 1409 a podle jeho pořadového čísla se nemělo počítat. 

216. Pius III.

  • Civilní jméno: Francesco Tedeschini Piccolomini   Narozen: 29. 5. 1439   Místo: Siena   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 18. 10. 1503   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra) - Rotonda di S. Maria della Febbre, Vatikán; později r. 1623 tělo přeneseno do baziliky sv. Ondřej v údolí, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 22. 9. 1503 do: 18. 10. 1503

Narodil se jako čtvrté dítě Nannu Todeschinimu. Jako chlapec byl přijat do domácnosti Silviusa, kde převzal jméno rodu Piccolominiů. Vystudoval práva v Perugii. Kardinál Piccolomini byl zvolen dne 22. 9 1503 a přijal jméno Pius po svém stýci, papeži Piovi III. Tuto volbu lze vnímat jako kompromis mezi frakcemi rodů Borgiů a Roverů. V době zvolení měl pouze jáhenské svěcení. Po třech týdnech umírá na otravu z vředu na noze, ale spíše byl otráven na příkaz panovníka Sieny Pandolfa Petrucciho.

217. Julius II. (Iullius)

  • Civilní jméno: Giuliano della Rovere   Narozen: 5. 12. 1443   Místo: Albisola   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 21. 2. 1513   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán; později tělo přeneseno do S. Pietro in Vincoli (Bazilika svatého Petra v okovech), Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 1. 11. 1503 do: 21. 2. 1513

Narodil se do rodiny della Rovere, která patřila k nejvyšší italské šlechtě. V mládí byl poslán k františkánům, aby získal vzdělání. Byl světským bratrem (nevstoupil do řádu) až do r. 1471, kdy byl ustanoven biskupem ve francouzském Carpentrasu. Za papeže byl zvolen téměř jednohlasně, pravděpodobně podplatil volící kardinály. Někdy bývá přezdíván „papež válečník“. Svoji vládu začal přes pokročilý věk velmi energicky. Snažil se o to, aby se zbavil různých vlivů, které oslabovaly jeho moc. Svému vojsku velel sám na koni a v plné zbroji. Prvním úspěchem bylo, že se mu podařilo pomocí lstivých úskoků zabránit Cesarovi Borgiovi získat opět moc nad papežským státem. Také využil svého vlivu, aby smířil dva mocné římské rody, rodiny Orsini a Colonna. Povolal do Vatikánu švýcarské dobrovolníky (Švýcarskou gardu), uniformu navrhoval Michelangelo Buonarotti, který vyzdobil na jeho příkaz Sixtinskou kapli. Pověřil Michelangela vytvořením mnoha soch, zhotovena byla pouze socha Mojžíše. Svolal do Lateránu 5. lateránský koncil (1512 – 1517), který přijal výnosy o reformě církve. Julius II. zemřel podle zpráv na vysokou horečku.

218. Lev X. (Leo)

  • Civilní jméno: Giovanni di Lorenzo de' Medici   Narozen: 11. 12. 1475   Místo: Florencie   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 1. 12. 1521   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán; r. 1542 tělo přeneseno do baziliky S. Maria sopra Minerva, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 9. 3. 1513 do: 1. 12. 1521

Narodil se jako druhý syn Lorenza de Medici, panovníka Florencie. Papež Inocenc VIII. jej jmenoval ve 13 letech kardinálem, zatím poslední laik (nekněz) byl ve svých 38 letech zvolen papežem, v den volby přijal všechna tři svěcení a papežská mše svatá byla jeho primicí. Lev X. byl typický renesanční panovník, pokrytecký politik a nepotista. Své příbuzné podporoval všude, i mimo Florencii. Od něho pochází známy výrok, který napsal svému bratrovi: „Užívejme papežství, když nám ho Bůh dal“. Podle historiků byl Lev X. byl bezstarostný a požitkářský člověk, mecenáš umění a znovuzakladatel římské univerzity, ale i lehkomyslný marnotratník, který získával peníze i takovým způsobem, že dával do záložny palácový nábytek, drahé příbory a nádoby. R. 1517 založil římskou banku, 15. 6.1520 vydal bulu odsuzující díla Martina Luthera v Německu, podporoval umělce, ale dával velké výdaje na své zábavy, tance a lovy, pokladnu vyprázdnil až na dno a když zemřel, nebyly peníze ani na jeho pohřeb.

219. Hadrián VI. (Hadrianus)

  • Civilní jméno: Adriaan Florenszoon Boeyens   Narozen: 2. 3. 1459   Místo: Utrecht   Nyní stát: Holandsko   Národnost: Holanďan
  • Zemřel: 14. 9. 1523   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán; r. 1542 tělo přeneseno do baziliky Santa Maria della Anima, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 9. 1. 1522 do: 14. 9. 1523

Pocházel z chudé rodiny, jeho otec byl tesařem. díky svému nadání začal studovat u náboženské komunity Fratres Vitae communis, později na gymnáziu a na univerzitě v Lovani, kde vystudoval teologii a kanonické právo. V r. 1490 byl vysvěcen na kněze, r. 1516 na biskupa v Tortose. Po smrti papeže Lva X., byl zvolen jednoznačně jako kompromisní papež. Římané mu dávali najevo, že je cizák z chudého flanderského rodu, nebyl oblíbený, protože započal s reformami. Zakázal zábavy v kurii, odsoudil nepotizmus. Reformu nedokončil, protože po necelých dvou letech umřel. Byl jediným papežem z Nizozemí a posledním papežem neitalského původu až do roku 1978, kdy (455 let po jeho smrti) na papežský trůn usedl Polák Jan Pavel II.

220. Klement VII. (Clemens)

  • Civilní jméno: Giulio di Guiliano de Medici   Narozen: 26. 5. 1478   Místo: Florencie   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 25. 9. 1534   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Konstantinova bazilika (stará bazilika sv. Petra), Vatikán; r. 1542 tělo přeneseno do baziliky Santa Maria sopra Minerva, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 19. 11. 1523 do: 25. 9. 1534

Na biskupa byl vysvěcen r. 1513, téhož roku byl jmenován kardinálem. Nastoupil jako papež s vysokou reputací, ve skutečnosti měl vlastnosti mazaného diplomata, navíc byl kolísavý a nerozhodný. Římský král Karel V. byl napaden francouzským králem Františkem I. V roce 1525 zvítězil Karel ve válce proti Františkovi a papež se obával Karlova vlivu v Itálii a spojil se s králem Františkem I. V roce 1527 německo-španělská vojska císaře Karla V. vtrhla do Věčného města a papež byl zajat. Klement VII. byl držen jako vězeň v Castel Sant'Angelo po dobu šesti měsíců. Poté, co podplatil některé britské důstojníky, se mu podařilo uprchnout v přestrojení za podomního obchodníka a ukryl se v Orvietu a poté ve Viterbu . Do zdevastovaného a vylidněného Říma se vrátil až v říjnu 1528. V roce 1529 došlo ke smíru mezi králem Karlem a papežem Klementem. 23. 2.1530 korunoval v Bologni krále Karla V. na římského císaře. Jako papež podcenil reformaci. V r. 1525 se augustiniánský mnich Martin Luther oženil s dominikánskou řeholnicí. Protestantské učení Martina Luthera se v roce 1530 rozšířilo po Evropě. V roce 1533 došlo k roztržce s králem Jindřichem VIII., který požadoval rozvod s Kateřinou Aragonskou. Na radu Tomáše Cromwella se v lednu 1534 král prohlásil za hlavu církve v Anglii, a tak vznikla anglikánská církev.

221. Pavel III. (Paulus)

  • Civilní jméno: Alessandro Farnese   Narozen: 29. 2. 1468   Místo: Alessandro Farnese   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 10. 11. 1549   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 13. 10. 1534 do: 10. 11. 1549

Farnese získal humanistické vzdělání na univerzitě v Pise. Jako mladík vedl zpustlý život a měl několik nemanželských dětí. Ve 25 letech byl jmenován kardinálem, neměl kněžské svěcení. Na kněze byl vysvěcen až ve 45 letech, poté radikálně změnil svůj život. Po zvolení za papeže přijal jméno Pavel III., podporoval nepotismus, ale začal i s reformou církve. Ustanovil reformní komisi z řad kardinálů. 17. 12. 1537 uvalil církevní klatbu na anglického krále Jindřicha VIII. kvůli jeho nepovolenému sňatku s Annou Boleynovou a na celou Anglii uvalil interdikt. 27. 9. 1540 schválil Tovaryšstvo Ježíšovo (jezuity) a jeho stanovy sepsané sv. Ignácem z Loyoly. Roku 1542 ustanovil Svaté officium – apoštolský tribunál k vedení procesů s kacíři, na 13. 12. 1545 svolal 19. všeobecný Tridentský koncil (1545-1563) k řešení problémů v církvi. Fascinovalo jej renesanční umění, započal výstavbu renesanční podoby baziliky sv. Petra; za jeho pontifikátu Michelangelo dokončil fresku Poslední soud v Sixtinské kapli. Před smrtí přiznal, že nepotismus byl jeho největší životní chybou.

222. Julius III. (Iulius)

  • Civilní jméno: Giovanni Maria Ciocchi del Monte   Narozen: 10. 11. 1487   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 23. 3. 1555   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra – Vatikánské jeskyně, Vatikán
  • Pontifikát od: 22. 2. 1550 do: 23. 3. 1555

Byl synem právníka, vystudoval právo na univerzitě v Perugii a Sieně. V roce 1512 se stal biskupem v Manfredonii, papež Pavel III. jej jmenoval kardinálem v roce 1537. Papežem byl zvolen v rámci kompromisu mezi jednotlivými frakcemi kardinálů. Pokračoval v Tridentském koncilu, nepodařilo se mu zabránit definitivnímu náboženskému odtržení Anglie od Říma. Další jeho prohrou bylo, že bratr císaře Karla V., Ferdinand, svolal protestanty (luterány) do Augsburku, dojednal náboženský mír a zásadu cuius regio, eius religio - koho vláda, toho náboženství (panovník určí poddaným víru). Jako papež se nechoval asketicky, žil pohodlně ve svém luxusním paláci ve Villa Giulia. Jeho pontifikát byl poznamenán skandály, z nichž bylo i mnoho vykonstruováno jeho opozicí za účelem oslabení jeho moci.

223. Marcel II. (Marcellus)

  • Civilní jméno: Marcello Cervini degli Spannochi   Narozen: 6. 5. 1501   Místo: Montefano   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 1. 5. 1555   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, r. 1666 tělo přeneseno do Vatikánských jeskyní pod bazilikou, Vatikán
  • Pontifikát od: 9. 4. 1555 do: 1. 5. 1555

Byl synem apoštolského pokladníka, knězem se stal r. 1535. Zastával úřad papežského sekretáře, v r. 1539 byl jmenován. kardinálem. Cervini byl všestranně vzdělaný v astronomii, architektuře, rytectví i pěstování stromů. Po svém zvolení papežem zakázal zábavy a oslavy na počest jeho zvolení, příbuzným zakázal jezdit do Říma a tvrdě odsuzoval nepotismus. Díky vysokému pracovnímu nasazení a chatrnému zdraví umřel za necelý měsíc na mozkovou mrtvici ve věku 53 let.

224. Pavel IV. (Paulus)

  • Civilní jméno: Gian Pietro Carafa   Narozen: 28. 6. 1476   Místo: Capriglia Irpina   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 18. 8. 1559   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1566 tělo přeneseno do baziliky S. Maria sopra Minerva, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 23. 5. 1555 do: 18. 8. 1559

Narodil se do šlechtické rodiny, ve 14 letech vstoupil do dominikánského řádu, z něhož brzy na nátlak otce vystoupil, věnoval se studiu teologie a v 18 letech byl vysvěcen na kněze. Později se dostal do Říma, kde vstoupil do služeb papeže Julia II. Ten jej poslal na diplomatickou misi k aragonskému králi, později do Nizozemí a Anglie a do dalších zemí. Byl vysvěcen na biskupa v Chieti. Vzdal se biskupství, stal se se sv. Kajetánem spoluzakladatelem řádu theatinů a prvním představeným řádu. Nedlouho poté byl jmenován kardinálem, roku 1542 stál u znovuobnovení římské inkvizice. Papežem byl zvolen v 79 letech. Začal reformu k obnově náboženského života, vyhnal z Říma 113 biskupů, kteří opustili své diecéze, obvinil kardinály z nemorálnosti, vyhnal potulné mnichy, šašky, prostitutky a komedianty, Židy uzavřel do ghetta. Roku 1558 jmenoval doživotně nejvyšším inkvizitorem kardinála Michele Ghislieriho, budoucího papeže Pia V., a dal mu na starost reformu církve. Zanedlouho poté umřel.

225. Pius IV.

  • Civilní jméno: Giovanni Angelo Medici   Narozen: 31. 3. 1499   Místo: Milán   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 9. 12. 1565   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1568 tělo přeneseno do baziliky S. Maria degli Angeli, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 25. 12. 1559 do: 9. 12. 1565

Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny (nemá nic společného se slavným rodem de Medici z Florencie). Vystudoval práva a uchytil se v papežských službách. Po vysvěcení na kněze byl ustanoven za biskupa v Raguze (Dubrovníku). Roku 1549 byl jmenován kardinálem. Po smrti papeže Pavla IV. byl po konkláve, které trvalo 3,5 měsíce, zvolen za papeže a přijal jméno Pius IV. Jako papež obnovil diplomatické styky s císařem. Obnovil také arcibiskupství pražské, r. 1563 ukončil Tridentský koncil. Pius IV. usiloval o urovnání náboženských poměrů, proto dovolil r. 1564 v Čechách podávat svaté přijímání podobojí.

226. Pius V.

  • Civilní jméno: Antonio Ghislieri   Narozen: 17. 1. 1504   Místo: Bosco Marengo   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 1. 5. 1572   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1588 tělo přeneseno do baziliky S. Maria Maggiore, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 7. 1. 1566 do: 1. 5. 1572

Pocházel z chudé rodiny, v dětství byl pastýřem. Ve 14 letech vstoupil do řádu dominikánů, studoval v Bologni, v 1528 byl vysvěcen na kněze. Přes 16 let byl profesorem teologie v Pavii, vykonával funkci mistra noviciátu a převora několika dominikánských klášterů. Byl zapálený pro asketizmus a evangelickou chudobu, dalo se předpokládat, že z něho bude papež, po jakém se už dlouho volalo. Když se stal papežem, nadále vytrval ve svém asketismu a pod papežským ornátem nosil hrubý mnišský hábit. Pokračoval v reformách Pia IV., vydal Římský misál, katechismus a breviář, všechny duchovní nabádal ke svatému životu, snížil počet úředníků, propustil polovinu dvořanů, zakázal a potíral simonii a nepotismus. Podařil se mu úspěšný čin, když vytvořil Svatou ligu s Benátkami a Španělskem proti Turkům. Vítězství spojených námořních sil v Korintském zálivu v bitvě u Lepanta 7. října 1571 otřáslo tureckou vládou ve středomoří. Muslimové byli na svátek Panny Marie Růžencové poraženi, proto rozšířil na celou církev slavení výročí posvěcení basiliky Panny Marie Sněžné. Zemřel v květnu roku 1572 na onemocnění ledvin.

227. Řehoř XIII. (Gregorius)

  • Civilní jméno: Ugo Buoncompagni   Narozen: 7. 1. 1502   Místo: Bologna   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 10. 4. 1585   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 13. 5. 1572   do: 10. 4. 1585

Pocházel ze šlechtické rodiny, v Boloni vystudoval práva. V roce 1548 se mu narodil nelegitimní syn Giacomo. Roku 1565 byl jmenován kardinálem, r. 1585 byl zvolen papežem. Ihned po svém zvolení se začal věnovat reformě církve. Rázně zakročil proti herezi a protestantizmu. Založil Gregoriánskou univerzitu a Německé kolegium určené pro německé kněze, kteří se měli věnovat rekatolizaci ve své zemi. Jeho nejznámějším činem je reforma juliánského kalendáře, který reformoval, opravil chyby ve výpočtech a vypustil deset dní. Od té doby se používá tzv. gregoriánský kalendář. Rozvíjel stavební činnost, za jeho vlády byl rozšířen Quirinálský palác, ve kterém potom bydleli následující papežové až do 18. století. Papež umřel ve věku 84 let v Římě.

228. Sixtus V.

  • Civilní jméno: Felice Peretti di Montalto   Narozen: 13. 12. 1521   Místo: Grottamare   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 27. 8. 1590   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1591 tělo přeneseno do baziliky S. Maria Maggiore, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 24. 4. 1585 do: 27. 8. 1590

Pocházel z chudé rodiny, v mládí vstoupil do františkánského řádu, získal doktorát z teologie. Protože byl Felice schopný kazatel a propagátor protireformace, tak jej papež Pavel IV. jmenoval do funkce benátského inkvizitora. V roce 1570 byl jmenován kardinálem a pro svoji ráznost byl zvolen r. 1585 papežem. Jako papež se vypořádal s bandity, kteří ohrožovali Římany a poutníky. Nechal vysušit bažiny v okolí Říma kvůli omezení výskytu malárie. Před basiliku sv. Petra dal vztyčit starověké obelisky z Egypta. Rozšířil vatikánskou knihovnu a založil knihtiskárnu. Ustanovil povinnou návštěvu biskupů v Římě v pětiletých intervalech „ad limina apostolorum“ – k apoštolským prahům. Toto nařízení platí dodnes.

229. Urban VII. (Urbanus)

  • Civilní jméno: Giovanni Battista Castagna   Narozen: 4. 8. 1521   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 27. 9. 1590   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1606 tělo přeneseno do baziliky S. Maria sopra Minerva, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 15. 9. 1590 do: 27. 9. 1590

Pocházel ze šlechtické rodiny, získal doktorát občanského a kanonického práva. Působil jako ústavní právník Římské kurie. V roce 1553 obdržel biskupské svěcení a byl jmenován apoštolským nunciem ve Španělsku. V roce 1583 byl jmenován kardinálem pro římský kostel San Marcelo. Po smrti papeže Sixta V. byl zvolen papežem právě za podpory španělských kardinálů. Urban VII. byl známým pro svoji charitu pro chudé. Dotoval ze svých příjmů římské pekaře, aby mohli prodávat chléb pod cenou. Po dvanácti dnech v úřadu umřel na malárii.

230. Řehoř XIV. (Gregorius)

  • Civilní jméno: Niccolo Sfondrati   Narozen: 11. 2. 1535   Místo: Somma Lombardo   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 16. 10. 1591   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 5. 12. 1590 do: 16. 10. 1591

Jeho otcem byl milánský senátor, jeho matka zemřela při porodu. Vystudoval práva v Perugii a Padově, v mládí byl známý svou skromností. Už v roce 1560 obdržel biskupské svěcení, v roce1585 byl jmenován kardinálem. Měl snahu pokračovat v reformách církve. Zanedlouho umřel kvůli velkému žlučovému kamenu.

231. Inocenc IX. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Giovanni Antonio Facchinetti   Narozen: 20. 7. 1519   Místo: Bologna   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 30. 12. 1591   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra – vatikánské jeskyně, Vatikán
  • Pontifikát od: 29. 10. 1591 do: 30. 12. 1591

Vystudoval univerzitu v Bologni, kde získal doktorát civilního a církevního práva. Později byl vysvěcen na kněze. Přestěhoval se do Říma, kde se stal sekretářem kardinála Ardinghelliho. V roce 1560 byl vysvěcen na biskupa, později byl jmenován titulárním patriarchou Jeruzaléma a získal kardinálský klobouk. V roce 1591 byl zvolen papežem. Podporoval Ligu proti francouzskému králi Jindřichu IV. Navarrskému. Za dva měsíce po zvolení za papeže umřel.

232. Klement VIII. (Clemens)

  • Civilní jméno: Ippolito Aldobrandini   Narozen: 24. 2. 1536   Místo: Fano   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 3. 3. 1605   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1646 tělo přeneseno do baziliky S. Maria Maggiore, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 30. 1. 1592 do: 3. 3. 1605

Na universitě ve Ferraře a v Bologni vystudoval práva. Dostal se do Říma a pracoval v papežské kurii, později vstoupil do diplomatických služeb. V roce 1571 se zúčastnil jednání mezi papežským legátem a španělským králem, které vyústilo v protiturecký spolek, který porazil Osmanskou říši v bitvě u Lepanta. V roce 1585 byl jmenován kardinálem. V roce 1588 usmířil Polsko a Habsburky v boji o polský trůn a zajistil si věrnost Polska. Tento diplomatický úspěch prakticky zaručil Aldobrandinimu papežskou triáru. Za papeže byl zvolen r. 1592. Jako papež byl velmi činný, angažoval se v patnáctileté válce mezi císařem Rudolfem II. a Osmanskou říší, připojil Ferarské vévodství k papežskému státu. Také zprostředkoval smír mezi Francií a Španělskem, později zprostředkoval smír mezi Francií a Savojskem, podporoval rekatolizační snahy. Prosazoval rodinný nepotismus. Klementa trápila dna, proto ke sklonku života trávil většinu svého života v posteli. Klement VIII. zemřel ve svých 69 letech.

233. Lev XI. (Leo)

  • Civilní jméno: Alessandro Ottaviano de 'Medici   Narozen: 2. 6. 1535   Místo: Florencie   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 27. 4. 1605   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 1. 4. 1605 do: 27. 4. 1605

Alessandrův otec zemřel, když byl ještě dítě, vzdělání získával doma od dominikánského kněze. Medici se chtěl stát knězem, což mu matka nedovolila, knězem se stal až po její smrti. Poté působil jako velvyslanec papeže ve Florenci. V roce 1573 byl vysvěcen na biskupa. Později působil jako papežský legát ve Francii. V roce 1583 byl jmenován kardinálem. V r. 1605 byl zvolen papežem, ale za 26 dní umírá. Jeho pontifikát se řadí mezi nejkratší v historii papežství.

234. Pavel V. (Paulus)

  • Civilní jméno: Camillo Borghese   Narozen: 17. 9. 1552   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 28. 1. 1621 Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1622 tělo přeneseno do baziliky S. Maria Maggiore, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 16. 5. 1605 do: 28. 1. 1621

Camillo Borghese se narodil do šlechtické rodiny Borghese. Vystudoval práva v Perugii a Padově s vynikajícími výsledky. V církevní kariéře postupoval velmi rychle. Všechen svůj volný čas věnoval studiu práva, držel si odstup od všech intrik a frakcí na papežském dvoře. Díky tomu se stal ideálním kompromisním kandidátem na papeže. Papežem byl velmi přísným a neústupným, byl spíše právníkem než diplomatem. Pavel po svém zvolení upadl do vážných sporů s řadou italských městských států kvůli církevní autoritě. Za jeho pontifikátu byl zahájen proces proti Galileu Galileovi. Jako papež opravil Trajánův akvadukt a dokončil hlavní loď a průčelí krytého sloupořadí baziliky sv. Petra. Zemřel 28. 1. 1621 na mozkovou mrtvici.

235. Řehoř XV. (Gregorius)

  • Civilní jméno: Alessandro Ludovisi   Narozen: 9. 1. 1554   Místo: Bologna   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 8. 7. 1623   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r.1717 tělo přeneseno do kostela Sv. Ignáce, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 9. 2. 1621 do: 8. 7. 1623

Pocházel ze sedmi dětí, narodil se do šlechtické rodiny sídlící v Bologni. Vystudoval práva v Římě a Bologni, zde se stal r. 1612 arcibiskupem. Jako papež podporoval nepotismus, prohlásil za svaté Terezii z Avily, Františka Xaverského, Ignáce z Loyoly a další. Byl aktivním propagátorem protireformace, založil Kongregaci pro šíření víry. Za svůj krátký pontifikát jmenoval i několik kardinálů, z nichž nejznámější byl kardinál Richelieu.

236. Urban VIII. (Urbanus)

  • Civilní jméno: Maffeo Barberini   Narozen: 5. 4. 1568   Místo: Florencie   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 29. 7. 1644   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 6. 8. 1623 do: 29. 7. 1644

Pocházel ze šlechtické rodiny, v roce 1589 ukončil studia v Pise a stal se doktorem práv. V roce 1601 byl Barberini díky vlivu svého strýce jmenován papežským legátem na dvoře krále Jindřicha IV. ve Francii. Roku 1604 se stal arcibiskupem v Nazaretu. Papežem byl zvolen v období třicetileté války r. 1623. I když byl jako kardinál otevřený a tolerantní k novým vědeckým poznatkům (především v astronomii a ve fyzice), jako papež zastával striktně ortodoxní stanovisko. Ani vzájemné přátelství s Galileem a počáteční podpora jeho myšlenek nezabránila Urbanu VIII. povolat astronoma roku 1633 do Říma, kde se musel veřejně zříci výsledků své práce. Jako poslední papež uplatňoval nepotismus ve velké míře: mnoho členů jeho rodiny získalo díky němu značné bohatství. Urban také psal latinskou poezii, která byla hojně publikována. Nechal dostavět zámek v Castel Gandolfo, který se stal letním sídlem papežů. 18. 11. 1626 nově vysvětil přestavěný velechrám sv. Petra. Díky svému mecenášství v umění zadlužil papežský stát.

237. Inocenc X. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Giovanni Battista Pamphilj   Narozen: 6. 5. 1574   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 7. 1. 1655   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1677 tělo přeneseno do kostela S. Agnese in Agone, Řím, Itálie?
  • Pontifikát od: 15. 9. 1644 do: 7. 1. 1655

Studoval v Collegio Romana, kde získal titul bakaláře práva. Poté nastoupil do funkce konzistorního advokáta. Později byl jmenovaný titulárním latinským patriarchou Antiochie. R. 1644 byl zvolen papežem. Po svém zvolení začal dělat nápravu ve financích. Obvinil rodinu Barberuniů (ze které pocházel předchozí papež) ze zneužití veřejných financí a její majetek byl zkonfiskován. Inocenc byl velmi vzdělaný, hovořil šesti jazyky, miloval spravedlnost a vedl vzorný život. Stín na jeho pontifikát vrhá jeho švagrová, která měla velký vliv v papežské kurii a rozhodovala o politických záležitostech papežského státu. Za jeho pontifikátu pokračovala Třicetiletá válka, která byla ukončena Vestfálským mírem.

238. Alexandr VII. (Alexander)

  • Civilní jméno: Fabio Chigi   Narozen: 13. 2. 1599   Místo: Siena   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 22. 5. 1667   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 7. 4. 1655 do: 22. 5. 1667

Pocházel z bankéřské rodiny. Získal doktorát z filozofie, práva a teologie na univerzitě v Sieně. V roce 1635 byl vysvěcen na biskupa, o čtyři roky později působil jako nuncius v Kolíně, kardinálem se stal roku 1651. Jeho pontifikát se zapsal velkými stavebními úpravami Říma. V roce 1655 založil biskupství v Litoměřicích a r. 1664 v Hradci Králové.

239. Klement IX. (Clemens)

  • Civilní jméno: Giulio Rospigliosi   Narozen: 28. 1. 1600   Místo: Pistoia   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 9. 12. 1669 Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1680 tělo přeneseno do baziliky S. Maria Maggiore, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 20. 6. 1667 do: 9. 12. 1669

Pocházel ze šlechtické rodiny, studoval na univerzitě v Pise, kde obdržel doktorát v teologii, filozofii a v civilním a církevním právu. Po ukončení studií na této univerzitě přednášel teologii jako profesor do roku 1625. Poté působil v diplomatických službách. V r. 1644 obdržel biskupské svěcení, roku 1657 byl jmenován kardinálem. Po svém zvolení za papeže se věnoval chudým a byl prvním papežem, který nepraktikoval nepotismus, úředníky svého předchůdce ponechal v jejich úřadech. Měl zájem o umění, nechal vyzdobit mnoho staveb v Římě, otevřel zde první veřejnou operu. Pracoval na posílení ostrova Kréty proti Turkům.

240. Klement X. (Clemens)

  • Civilní jméno: Emilio Bonaventura Altieri   Narozen: 13. 7. 1590   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 22. 7. 1676   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 29. 4. 1670 do: 22. 7. 1676

Pocházel ze šlechtické rodiny, získal doktorát práv na univerzitě Collegio Romana. Po studiích pracoval na nunciatuře v Polsku. Po návratu do Říma byl jmenován biskupem v Camerinu. Těsně před svou smrtí jej papež Klement IX. jmenoval kardinálem. Protože kardinálové nebyli schopni kvůli sporům mezi francouzskou a německou frakcí zvolit nového papeže, volba padla na „kompromisního“ osmdesátiletého kardinála Altieriho s očekáváním, že se nedožije delšího věku. Jako papež byl zbožný a mírný. Podporoval i finančně polského krále v jeho boji proti mohamedánským hordám. Snažil se zachovat mír v Evropě.

241. Inocenc XI. (Innocentius)

Civilní jméno: Benedetto Odescalchi   Narozen: 16. 5. 1611   Místo: Como Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital

Zemřel: 12. 8. 1689   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán

Pontifikát od: 21. 9. 1676 do: 12. 8. 1689

Pocházel ze šlechtické rodiny, v Římě a Neapoli získal doktorát obojího práva. V roce 1650 se stal biskupem v Novaře. Všechny výnosy svého úřadu věnoval chudým a nemocným. Se svolením papeže rezignoval jako biskup ve prospěch svého bratra a odešel do Říma. Po zvolení papežem konsolidoval státní pokladnu a výdaje kurie. Zrušil nepotismus, zrušil uvolněné mravy. Osobně pomáhal lidem postiženým morem a při povodních, zakázal nucené křty židů. Byl známý jako papež chudých. Papež zemřel v důsledku svého špatného zdravotního stavu (ledvinové kameny).

242. Alexandr VIII. (Alexander)

  • Civilní jméno: Pietro Vito Ottoboni   Narozen: 22. 4. 1610   Místo: Venice   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 1. 2. 1691   Místo: Řím   Nyní stát: Itále   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 6. 10. 1689 do: 1. 2. 1691

Pocházel ze šlechtické rodiny, na univerzitě v Padově získal doktorát obojího práva. Po brilantním ukončení studií nastoupil v Římě na apoštolskou nunciaturu, poté byl jmenován guvernérem několika měst, poté sloužil jako právník v římské Rotě. Roku 1654 byl ustanoven biskupem v Brescii. Po volbě za papeže obnovil nepotismus, protěžoval svoji rodinu. Zakoupil knihy a spisy pro Vatikánskou knihovnu od švédské královny Kristiny, finančně pomáhal Benátkám ve válce proti Turkům.

243. Inocenc XII. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Antonio Pignatelli   Narozen: 13. 3. 1615   Místo: Spinazzola   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 22. 9. 1700   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 12. 7. 1691 do: 27. 9. 1700

Pocházel ze šlechtické rodiny, studoval v Collegio Romana, kde získal doktorát kanonického a občanského práva. Nastoupil jako úředník soudu u papeže Urbana VIII. Roku 1652 se stává biskupem, r. 1681 kardinálem. Byl zvolen jako kompromisní papež, na kterém se shodla francouzská a italská frakce kardinálů. Ihned po svém zvolení vydal papežskou bulu, kterou zrušil nepotismus. Během pontifikátu zefektivnil působení soudů, potlačil simonii a jmenoval 30 kardinálů. Inocenc byl jedním z nejlepších papežů své doby.

244. Klement XI. (Clemens)

  • Civilní jméno: Giovanni Francesco Albani   Narozen: 23. 7. 1649   Místo: Urbino   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 19. 3. 1721   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 23. 11. 1700 do: 19. 3. 1721

Pocházel ze šlechtické rodiny, jeho rodina přišla do Itálie z Albánie v 15. století. vzdělání získal v Collegio Romana, obdržel doktorát kanonického a občanského práva. Jako laik byl jmenován kardinálem, na kněze byl vysvěcen až září r. 1700. Po smrti papeže Inocence XII. byl pro svoje schopnosti jednomyslně zvolen papežem v 51 letech. Byl to druhý nejmladší papež v dějinách. To je neobvyklé, protože během tří měsíců od vysvěcení na kněze se stal papežem. V r. 1713 bulou Unigenitus odsoudil jansenismus. Jako papež podporoval Albánii a zasazoval se o obranu křesťanství v této oblasti. Za jeho pontifikátu byl vydána monumentální církevní historie Balkánu, nazvaná Illyricum Sacrum, která je dodnes pokládaná za jeden z hlavních zdrojů informací o dějinách Albánie. Když na svátek Panny Marie Sněžné 5. 8. 1716 porazil princ Evžen Savojský Turky u Petrovaradína, papež určil, aby se svátek Panny Marie Růžencové slavil v celé církvi.

245. Inocenc XIII. (Innocentius)

  • Civilní jméno: Michelangelo dei Conti   Narozen: 13. 5. 1655   Místo: Poli   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 7. 3. 1724   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1836 tělo přeneseno do podzemí baziliky, do kaple sv. Ondřeje, r.1925 tělo přeneseno do Vatikánských jeskyní.
  • Pontifikát od: 8. 5. 1721 do: 7. 3. 1724

Pocházel z řad vysoké italské šlechty, studia zahájil v Anconě a ukončil v Collegio Romana, kde získal doktorát kanonického a občanského práva. V roce1695 byl vysvěcen na biskupa, působil jako nuncius ve Švýcarsku a Portugalsku. V roce 1706 byl jmenován kardinálem. Pro své výjimečné schopnosti byl zvolen papežem. Jako papež podporoval Benátky a Maltu při jejich bojích s Turky. V r. 1724 onemocněl kýlou, která mu praskla, a na infekci zemřel.

246. Benedikt XIII. (Benedictus)

  • Civilní jméno: Pietro Francesco Orsini   Narozen: 2. 2. 1649   Místo: Gravia in Puglia   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 21. 2. 1730   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1738 tělo přeneseno do baziliky Panny Marie sopra Minerva, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 29. 5. 1724 do: 21. 2. 1730

Narodil se do vysoké šlechtické rodiny Orsiniů, v mládí vstoupil do dominikánského řadu. Roku 1672 byl proti své vůli jmenován kardinálem – knězem, později se stal biskupem v Manfredonii, Ceseně a Beneventu. Po smrti papeže Inocence byl zvolen za papeže kvůli svému asketickému životu. Tuto volbu odmítl, protože se považoval za nehodného takovéhoto úřadu. Po několika hodinách přesvědčování přijal tento úřad a přijal jméno Benedikt XIV. Později změnil jméno na Benedikt XIII., protože předchozí Benedikt XIII. byl považován za vzdoropapeže. I jako papež se staral osobně o nemocné a umírající. V r. 1729 svatořečil Jana Nepomuckého. Zrušil loterii v Římě a snažil se potlačit dekadentní životní styl italských kardinálů a kněží.

247. Klement XII. (Clements)

  • Civilní jméno: Lorenzo Corsini   Narozen: 7. 4. 1652   Místo: Florencie   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 6. 2. 1740   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1742 tělo přeneseno do baziliky sv. Jana v Lateránu, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 12. 7. 1730 do: 6. 2. 1740

Narodil se do šlechtické rodiny, vystudoval jezuitské Collegio Romana, kde získal doktorát občanského a kanonického práva. V r. 1690 se stal biskupem v Nikomedii, od r. 1706 zastával díky svému talentu úřad papežského pokladníka a byl jmenován kardinálem. Po zvolení papežem obnovil papežské finance, nechal vytvořit nové průčelí baziliky sv. Jana v Lateránu. R. 1738 jako první papež r. 1738 odsoudil bulou Eminenti apostolatus svobodné zednáře. Ke konci života oslepl, ale obklopil se schopnými úředníky a nic nenarušilo běh jeho úřadu. Klement XII. zemřel na komplikace se svojí dnou.

248. Benedikt XIV. (XIII.) (Benedictus) viz. Benedikt XI.

  • Civilní jméno: Prospero Lorenzo Lambertini   Narozen: 31. 3. 1675   Místo: Bologna   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 3. 5. 1758   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 17. 8. 1740 do: 3. 5. 1758

Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Již ve třinácti letech začal navštěvovat Collegium Clementianum v Římě a už ve věku devatenácti let získal doktorát církevního a občanského práva. V r. 1724 byl vysvěcen na biskupa Teodosije, kardinálem se stal r. 1728. Po konkláve, které trvalo šest měsíců, byl zvolen jako kompromisní kandidát za papeže. V papežském úřadě byl aktivní. Zreformoval vzdělání kněží a mnoho papežských institucí, bojoval proti nepotismu. Založil Archeologickou akademii, katedru chemie, fyziky a matematiky. V Bologni založil katedru pro ženy a Anatomické muzeum. V roce 1741 vydal bulu Immensa Pastorum principis proti zotročování a proti otroctví původních obyvatel Ameriky a dalších zemí. V roce 1745 vydal encykliku Vix pervenit proti lichvě. Snažil se chápat a tolerovat jinověrce, po jeho smrti mu anglikánští protestanté postavili v Anglii pomník s nápisem: „Kněz bez arogance a prospěchářství, milovaný papeženci, respektovaný protestanty, papež bez nepotů“.

249. Klement XIII. (Clemens)

  • Civilní jméno: Carlo della Torre Rezzonico   Narozen: 7. 3. 1693   Místo: Benátky   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 2. 2. 1769   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán
  • Pontifikát od: 6. 7. 1758 do: 2. 2. 1769

Narodil se do šlechtické rodiny Rezzoniců, obdržel jezuitskou výchovu, později studoval v Padově, kde získal doktorát z kanonického a církevního práva. Poté navštěvoval v Římě Papežskou akademii. V r. 1731 byl vysvěcen na kněze, v r. 1737 byl jmenován kardinálem a biskupské svěcení obdržel v r. 1743. Během pontifikátu obhajoval jezuitský řád proti jeho odpůrcům na pokrokových dvorech ve Francii, Portugalsku a dalších zemích, kde se snažili tento řád zrušit. Klement XIII. zemřel na mrtvici v r. 1769

250. Klement XIV. (Clemens)

  • Civilní jméno: Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli   Narozen: 31. 10. 1705   Místo: Santarcangelo di Romagna   Nyní stát: Itálie   Národnost: Ital
  • Zemřel: 22. 9. 1774   Místo: Řím   Nyní stát: Itálie   Pohřben: Bazilika sv. Petra, Vatikán, r. 1742 tělo přeneseno do baziliky dei Santi XII Apostoli, Řím, Itálie
  • Pontifikát od: 19. 5. 1769 do: 22. 9. 1774

Pocházel z rodiny lékaře, v 19. letech vstoupil do řádu františkánů, po studiích v Římě získal doktorát teologie. Poté byl vysvěcen na kněze a téměř deset let učil teologii a filozofii v Ascoli, Boloni a Milánu. V květnu r. 1769 byl vysvěcen na biskupa a v září téhož roku byl jmenován kardinálem. Zvolen za papeže byl díky podpoře Bourbonů, kteří jeho volbu podmiňovali zakázáním jezuitů (Tovaryšstva Ježíšova). 21. 7.1773 zrušil jezuitský řád, ale 25. 2. 1814 papež Pius VII. jej obnovil. Řád na svých územích zrušili všichni katoličtí panovníci v Evropě. Ruská pravoslavná carevna Kateřina II. Veliká a pruský evangelický král Fridrich II. řád nezrušili a nechali ho působit na svých územích podle katolické věrouky. Poslední měsíce svého života měl zdravotní problémy, zemřel na kurděje a krvácení do konečníku.