FILOSOFOVÉ A BŮH
Jak bylo výše uvedeno, řecká teologie nebyla nikdy přesně definovaná, jako např. v Egyptě. To dávalo možnost svobodně se vyjadřovat a přemýšlet i o náboženských problémech. Vznikaly různé pokusy o racionální výklad skutečnosti, a tím i náboženství. Vznikala nauka, či akademická disciplína zvaná filozofie – moudrost, což bylo soustavné zkoumání světa, člověka a toho, co je přesahuje – metafyzika. Filosofové si kladli otázku, zda je možné, aby se bohové mohli chovat jako lidé, samá přetvářka, lež a podvod. Filosofové se po zralé úvaze odklonili od homérovského pojetí božství. Mezi nejstarší kritiky patří Xenofanés z Kolofónu. Zpochybňuje nejen nemravné jednání bohů, ale pochybuje i o tom, zda mohou mít bohové lidské vlastnosti. Xenofanés chce proto tradiční vyprávění o bozích opustit a definovat božství zcela jinak. On a jiní řečtí filosofové se snaží bohy oprostit od jakéhokoliv antropomorfismu - lidskosti a chápou božství neosobně. Snaží se božský řád hledat o rovinu výše, nezajímají je ani tak projevy řádu ve věcech, ale hledají samý kořen, pravý zdroj a podstatu tohoto řádu. Tím vyvstává problém s množstvím bohů, které ale filosofové začínají chápat jako různé pohledy na jedno universální filosofické božství. Filosofové se snažili odpovědět na otázku, jak se tento bůh projevuje v našem světě. Homérští bohové jsou vtaženi do pozemských událostí, filosofové naopak tvrdili, že toto je bohů nedůstojné, např. podle Epikurose jsou bohové věčně blažení a o nic se nestarají. Naopak Aristoteles bohu kosmickou řídící funkci přiznává, ale souhlasí s Epikurosem, že bůh – bohové, se o svět aktivně nestarají. Tím je myšleno, že bůh se o svět stará mimoděk, udržuje jej pouze v chodu, dodává mu svoji energii mimo svůj záměr. Např. světlo ze Slunce nesvítí na Zemi úmyslně, světlo je pouze vedlejší produkt jeho žhavosti. Bůh se tedy nezajímá o svět ve smyslu zasahování do jeho událostí, lidské činnosti apod. Bohové, či bůh se posunuje mimo chápání běžného člověka, stává se nepochopitelným, neosobním, bez zájmu o dění v chodu světa i života a smrti člověka.