A001 Adventní věnec
Hořely čtyři svíčky na adventním věnci, tak tiše, že bylo slyšet, jak spolu začaly hovořit.
První svíčka vzdychla a řekla:
„Jmenuji se Pokoj. Moje světlo sice svítí, ale lidé přesto válčí a ubližují si.”
Její světélko bylo čím dále tím menší, až docela zhaslo…
Světlo druhé svíčky zamihotalo a svíčka řekla: „Jmenuji se Víra, jsem ale zbytečná, lidé nechtějí o Bohu nic vědět, nemá tedy cenu, abych svítila.”
Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla…
Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka. „Jmenuji se Naděje. Už nemám proč svítit. Nic už nemá smysl.”
A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo…
Do místnosti vešlo malé dítě. Podívalo se na svíčky a řeklo plačtivým hlasem:“ Vy přece musíte svítit, a ne být zhasnuté!“
Za chviličku vstoupila maminka a pohladila dítě po vlasech.
Řekla: „Neplač. Ta poslední svíčka se jmenuje Láska. Dokud bude ona hořet alespoň na jediném místě, vždycky se ty ostatní od ní dají zapálit.“ Vzala hořící svíčku a zapálila ostatní.
Každý z nás by měl stále udržovat zapálené všechny čtyři svíčky: Pokoj, Víru, Naději a Lásku.
A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
Bible, 1 List Korintským 13, 13
A002 Adresa
Na světě je několik miliard lidí. Napadlo vás někdy, kolik potřebuji údajů, abych vyhledal jednoho konkrétního člověka?
Zkusme se nad tím zamyslet. Vezměme to pěkně zeširoka. Tak nejprve potřebuji znát, ve kterém světadílu žije. Je to Afrika, Amerika nebo Evropa? Řekněme, že to bude Evropa. Když budu pokračovat dál, tak následuje stát. Německo, Anglie, Česká republika? Vyberme Českou republiku.
A co teď? Město nebo vesnice. Vyberme třeba Prahu. Praha je veliká, proto potřebuji znát ještě čtvrť, např. Vinohrady. No, a už se blížíme k cíli. Ulice třeba Betlémská. Teď už nám stačí jen číslo domu. Já hledám 333. No, a teď člověka. Josef Betlémský.
Stačí to, abych našel toho správného člověka? Mohli by tam bydlet dva lidé stejného jména. Tak řekněme, že tento člověk pracuje jako tesař. Je skutečně velmi málo pravděpodobné, že by tam bydleli dva lidé stejného jména i zaměstnání. Ale mohl by zde bydlet třeba dědeček a vnuk, pak by to bylo možné. Potom by stačilo vědět, že mu je 28 let. Nyní bych už toho člověka určitě našel. Kdybych chtěl být opravdu důkladný, tak bych místo věku použil datum narození. Potom už by byl omyl vyloučený.
Pojďme spolu spočítat, kolik je to informací. Světadíl, stát, město, čtvrť, ulice, číslo domu, jméno a příjmení, zaměstnání a datum narození. Jestliže budeme počítat jméno a příjmení, jako jednu informaci, je jich devět. Devět údajů nám stačí, abychom naprosto přesně identifikovali jediného člověka ze všech lidí na zemi.
Podle prastarých proroctví by se měl narodit na zemi Boží syn, Spasitel-zachránce lidí. Ten by měl lidem ukázat, jak žít a co dělat, abychom mohli žít plný život a nemuseli se bát smrti.
Podle toho, na co jsme přišli v předchozích úvahách, by nám mělo stačit devět údajů, abychom ho poznali s naprostou přesností. Je možné z těchto informací, které o této postavě víme, rozpoznat, jestli se už takový člověk narodil?
Pojďme to zkusit.
Existují celé stovky pasáží, které se týkají Božího syna. Jestliže vyloučíme ty nejasné a opakující se, tak jich je něco kolem stovky. Pravděpodobnost, že by jen dvacet z nich ukazovalo na jediného člověka, je něco přes kvadrilión kombinací, což je číslo s dvaceti pěti nulami. Všechna tato proroctví ukazují, že by to musel být muž tak mimořádný, s tak neobyčejným životem, že jsou vyloučeni všichni, kdo by tuto úlohu chtěli jen předstírat.
Myslím, že proroctví je právě tolik, aby se vyloučila jakákoliv záměna.
Podle proroctví Micheášova by se měl narodit v Izraeli v Betlémě. Podle prorockých knih Izajáše a Malachiáše by měl narození Božího syna předcházet předchůdce. Boží syn by pocházet z rodové linie izraelského krále Davida. Jako dítě by měl odejít do Egypta, protože prorok Ozeáš říká, že ho Bůh povolá z Egypta. Izajáš pak naznačuje, že bude promlouvat k lidem ponejvíce v Galilei. Má ho zradit přítel. V Zachariášově proroctví se říká, že to bude za třicet stříbrňáků. V knize žalmů se prorokuje: „Pasou se na mě svým zrakem. Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.“ Dále se prorokuje, že mu nebude zlomena žádná kost. V Izaiášově proroctví se také říká, že: „Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoliv se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.“ V žalmech se dozvídáme, že by měl být vzkříšen z mrtvých.
A tak si můžeme položit jednoduchou otázku: „Opravdu existuje jediný člověk, který by vyhověl všem těmto podmínkám? Narodil se v Izraeli v městě Betlémě, je pokrevně spřízněn s králem Davidem. Někdo, kdo byl odveden do Egypta, povolán zpět, aby kázal v Galileji, někdo, před nímž působil jiný kazatel, zrazený za třicet stříbrňáků, popravený, aniž mu byla zlomena jediná kost, který měl stejný hrob s bohatým a byl vzkříšen z mrtvých?
Podle jednoho z největších hebrejských proroků, Daniela, uplyne 483 let od rozhodnutí znovu vystavět hradby, město Jeruzalém a dobou, kdy bude pomazaný (Boží syn) zahlazen a nebude již.
483 let od novéno vybudování Jeruzaléma byl vydán k ukřižování Ježíš Kristus který byl zrazen přítelem za třicet stříbrných. Narodil se v Betlémě. Byl potomkem krále Davida. Jako miminko ho rodiče museli odnést do Egypta, aby ho ochránili před králem Herodem. Nejvíce kázal v Galilei a jeho předchůdce se jmenoval Jan Křtitel. Byl pochován v hrobě Josefa z Arimatie. O tom, že byl Josef bohatý, není pochyb protože, hrob vysekaný ve skále si mohli dovolit jen boháči. A ten poslední bod - byl vzkříšen z mrtvých? Znamenalo by to, že stále žije. A z toho by vyplývalo, že je možné se s ním setkat. Sám jsem si ověřil, že je to možné, stačí upřímně poprosit. Je jen na vás, jak moc chcete poznat pravdu.
Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."
Bible, Lukáš 2, 10 – 12