PŘEKLADY KNIH STARÉHO ZÁKONA

Řecké překlady

Nejstarším a nejznámějším řeckým překladem je LXX, jinak zvaná Septuaginta. Překlad vznikl v Alexandrii ve 3. až 1. století před Kr. pro řecky mluvící židovskou diasporu. Křesťané rané církve tento překlad převzali a v reakci na to vznikají v židovském prostředí další překlady, Aquilův, Theodotinův, Symmachův. V opisech se množily chyby, a tak vzniká Origenova recenze LXX, tzv. Hexapla, kde jsou v šesti sloupcích porovnávány výše jmenované řecké překlady s hebrejským textem a foneticky z hebrejštiny do řečtiny přepsaným textem.

Aramejské targumy a Samaritánský Pentateuch

Aramejské targumy jsou volné překlady, či spíše parafráze hebrejského textu do aramejštiny. Vznikly pro potřeby aramejsky mluvících židů v Palestině. Nejvýznamější jsou targumy Onkelův k Pentateuchu a Jonathanův k Prorokům. Samaritánský Pentateuch vznikl překladem hebrejského textu do samaritánského dialektu, blízkého aramejštině.

Latinské překlady

Pro latinsky mluvící křesťany v severní Africe a na Apeninském poloostrově byly vytvořeny zřejmě dvě verze, africká a evropská (starolatinský překlad). Na přelomu 4. a 5. století provedl sv. Jeroným revizi existujících starolatinských překladů NZ a Žaltáře, verzi LXX a Theodotina, z hebrejštiny přeložil všechny protokanonické knihy a z aramejštiny knihy Tobiáš a Judit. Jazyk překladu je zčásti přizpůsoben lidovému rázu starolatinského překladu. Překlad je znám pod názvem Vulgáta. V 16. století byla provedena revize (existovalo velké množství lišících se opisů) a vydána opravená verze Vulgáty.

Syrské a koptické překlady

V Sýrii, kam se křesťanství rozšířilo již v době apoštolů, byly ve 2. století knihy Starého zákona a Nového zákona přeloženy do syrského dialektu aramejštiny. Nazývá se Pešitta - obecná. Nejstarší kodex Pešity z 6. století je uložen v Londýně. Ve 3. století vznikají v Egyptě překlady LXX do koptštiny.

Staroslověnské a české překlady

Na Moravu přinášejí překlad v slovanské lidové řeči sv. Cyril a Metoděj a na Moravě překládají převážně z řečtiny žaltář a texty čtené při liturgii. Sv. Metoděj údajně na sklonku života překládá téměř celé Písmo.

České překlady evangelií, žaltáře a bohoslužebných textů pravděpodobně existovaly už ve 12. století. Ve 14. století je z existujících překladů vytvořen Biblický rukopis Leskovecko-Drážďanský a v 15. století vznikají Bible Litoměřicko-Třeboňská, Hlaholská a Olomoucká.

Po vynálezu knihtisku vychází brzy NZ, žaltář a v roce 1488 Bible Pražská. V 16. století vzniká v prostředí Jednoty bratrské Bible kralická jako překlad z originálních jazyků a v 17. a 18. století v katolickém prostředí Bible svatováclavská jako překlad Vulgáty.

Ve 20. století vznikají v katolickém prostředí překlady Hejčlův, Hegerův a Bognerův (nekompletní). V 2. polovině 20. století vzniká tzv. ekumenický překlad, Bible ekumenická.

Kodexy

Kodex v původním slova smyslu označuje svazek listů svázaných ve hřbetu. Pro zápis je mnohem výhodnější než původní svitky, které nahradil, neboť se v něm rychleji a lépe orientuje a dá se využít obou stran psací plochy.

Při textové kritice biblických textů se využívá zejména těchto kodexů a zlomků:

• Kodex C z Káhiry, zvaný podle Mošeho ben Ašera, který jej opsal a opatřil masorou. Pochází z roku 895, byl nalezen v Geníze (pohřebiště nepoužívaných liturgických textů). Obsahuje některé knihy prorocké.
• Kodex z Aleppa pochází od Árona ben Moše ben Ašera z 10. století. Obsahuje celý SZ. Slouží jako vzorový kodex.
• Kodex Leningradský P z r. 1008, vychází z kodexu Mošeho ben Ašera, obsahuje Izajáše, Jeremiáše, Ezechiela a 12 proroků.
• Důležitý rukopis je Samaritánký Pentateuch.

Do doby, než byly objeveny Kumránské svitky, neměly zlomky pro textovou kritiku SZ velký význam. Před rokem 1947 byl nejstarším zlomkem textu SZ papyrus Nash, nalezený v Egyptě. Datuje se obvykle do 2. - 1. století př. Kr. Papyrus obsahuje z Ex 20, 2 a následující, Dt 5, 6 a následující (parafráze desatera), Dt 6, 4 a následující.

Text knih SZ prošel během staletí mnohými změnami. Při opisování došlo, pochopitelně, ke vzniku chyb. Ne každý opis vznikal se stejnou pečlivostí, jako výše zmíněný masoretický text. Nález svitků v Kumránu však potvrdil neporušenost, celistvost (integritu) a oprávněnost uznávané vážnosti (autoritu) dnešních starozákonních textů.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Online dokumenty:

Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Všeobecný úvod do Bible. [on-line], Abc víry. [Citováno 27. 10. 2012]. Dostupné na: http://abcviry.cz/index.php/vseokrestanstvi/obibli/7-bible/60-vseobecnyuvodbible?showall=1

Kánon. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 12. 3. 2011. [Citováno 12. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kánon

Biblický kánon. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 22. 1. 2011. [Citováno 12. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biblický_kánon

Tridentský koncil. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 4. 3. 2011. [Citováno 15. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tridentský_koncil

Palestinský kánon. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 29. 9. 2012. [Citováno 10. 10. 2012]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Palestinský_kánon

Pergamen. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 13. 2. 2011. [Citováno 20. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pergamen

Papyrus. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 19. 2. 2011. [Citováno 20. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Papyrus

K výrobě inkoustu a recepturám v českých zemích do 16. století. Martina Andryková. [on-line]. [Citováno 20. 3. 2011]. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/64756/ff_m/Diplomka_PVH_posl_verze.pdf

Bible. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 26. 2. 2011. [Citováno 20. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bible

Všeobecný úvod do Písma svatého. Josef Hřebík. [on-line], [Citováno 20. 3. 2011]. Dostupné na: http://ktf.cuni.cz/~hrebik/vseob_uvod.html

Kodex. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 27. 6. 2012 . [Citováno 15. 10. 2012]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kodex

Damasus I. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 3. 10. 2012. [Citováno 20. 11. 2012]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Damasus_I.

O podstatě a původu naší kultury. Markéta Hovadíková [on-line], E-Logos, Elektronic journal for philosophy/2001, ISSN 1211-0442. [Citováno 20. 11. 2012]. Dostupné na: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/marketa1-02.htm

Starý zákon. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 19. 2. 2011. [Citováno 12. 3. 2011]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Starý_zákon

Book of Genesis. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace neuvedena. [Citováno 12. 3. 2011]. Dostupné na: http://www.gotquestions.org/Book-of-Genesis.html

Talmud a midraš. Úvod do rabínské literatury. Günter Stemberger [on-line, náhled knihy], [Citováno 26. 11. 2012]. Dostupné na: http://www.ivysehrad.cz/data/products/down_1130.pdf

Hebrejština. [on-line], Wikipedie. Poslední aktualizace 21. 3. 2007. [Citováno 3. 12. 2012]. Dostupné na: http://czech-wikipedia.wiki-site.com:82/h/e/b/Hebrejština.html

Ostatní dokumenty:

HEJČL, Jan. Bible česká, díl prvý: Knihy starého zákona, Svazek 1. Genesis – Judit, Redigoval Dr. Antonín Podlaha. Praha: Nákladem „Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1917.

AUTOR NEZNÁMÝ. Úvod do písma svatého. 1. díl, Úvod do Starého zákona. Litoměřice: CMBF, 1980.

TOBOLA, Jaromír. Otázky z úvodu do Písma svatého starého zákona. Olomouc: CMBF, 1971.