MAGIE A VĚŠTĚNÍ
Je třeba připomenout, že je rozdíl mezi modlitbou a magií – kouzelnictvím. Vyslyšení modlitby závisí pouze na dobré vůli bohů, někdy je vyslyšena, jindy není. Magie se používala naopak jako donucovací prostředek, cílem bylo mít moc nad přírodou, lidmi, mrtvými, bohy i démony. Pravým pánem se potom jeví čaroděj – zaklínač, kterému se musí vše podřídit. V Egyptě bylo kouzelnictví velmi rozšířené a vypracované. Existuje několik způsobů dělení. Buď se jedná o heku – vysokou magii, zaměřenou na ducha, nebo naopak akhu – nízkou magii, která značí spíše čarodějnictví a je zaměřena na fyzický svět, zdraví, štěstí. Jako lepší se jeví dělení magie dle účelu.
Magie pro účely pozemského života: je používána především pro uzdravení těla od nemocí a jako ochrana před nepříznivými vlivy, jako je uštknutí hadem nebo štírem, popřípadě napadením krokodýlem. Dalším účelem bylo pozemské štěstí v podobě peněz, lásky, majetku.
Magie pro potřeby posmrtného života: Egypťané považovali život pouze za krátký úsek svého bytí, jako předehru pro posmrtný život. Proto budovali svá pozemská obydlí pouze z nepálených cihel a dřeva, naopak svá posmrtná sídla co nejdokonaleji. Živý člověk užíval magii pro svoji fyzickou spokojenost, duch zemřelého musel dobře ovládat magii, aby mohl správně vyřešit obtížné situace, do kterých by se mohl dostat v říši mrtvých. Proto patří k zádušní výbavě každého mrtvého svitek papyru se sbírkou kouzelných zaříkávání pro různé příležitosti. Bohatí lidé a faraon si nechávali tato zaříkávadla vytesat do svých hrobek a popsat jimi sarkofágy. Například největší starostí Egypťana bylo, aby jeho duch měl po smrti dostatek pokrmů a nápojů. Pokud by je neměl, byl by nucen jíst vlastní výkaly a pít svoji moč. Proto tyto magické texty obsahují zaříkávadla, díky kterým si duch mohl obstarávat svoji potravu. Další texty poskytují čarovné formule, pomocí kterých se může duch dostat do přízně bohů. Když byl duch zabezpečen a zvládl všechny nástrahy posmrtného života, pomocí magie - kouzel si mohl opatřit za společníky členy své rodiny, přátele a služebnictvo. Když byl unaven přáteli, mohl se proměnit v sokola, popřípadě na sebe vzít jinou podobu a mohl se přemístit kamkoliv na zemi, nebi nebo v podzemí.
Magie za účelem styku s duchy zemřelých a bohy
Jestli byl duch zemřelého po smrti dobrý, nebo zlý, záleželo ve starší době na milosti bohů, později na mravní hodnotě pozemského života. Když žil člověk dobře, stal se po smrti zářícím duchem, který žil šťastně ve společnosti jiných dobrých duchů a bohů, mohl získat stejnou moc jako bozi. Poskytoval ochranu svým příbuzným i jiným dobrým lidem, kteří si dokázali získat jeho přízeň. Naopak duch špatného člověka se nazýval „mrtvý“, byl vyloučen ze společenství zářících duchů. Jeho obydlím byla poušť, a proto ve své zlobě se plížil do lidských příbytků, kde škodil. Vnikal do jejich těl, způsoboval hysterické záchvaty, šílenství, posedlost a další. K vyřešení těchto problémů sloužily oběti, aby si člověk získal přízeň dobrých duchů a bohů a aby oběťmi krotil zlobu zlých duchů. Podstatně efektivnější ale byla magie. V nalezených čarodějnických knihách jsou zachovány návody, jak přivolávat nejen bohy a zářící duchy, ale i „mrtvé“. Účelem byla potřeba dovědět se skryté a budoucí věci, popřípadě bohům a duchovním bytostem udílet rozkazy. Když byly zodpovězeny otázky a vyplněny příkazy, mág – čaroděj bohy a duchy propustil. Zlým duchům bylo lépe se vyhýbat a zahnat je pryč. Pokud se to nepodařilo a zlý duch vnikl do těla, bylo potřeba jej vypudit, což někdy působilo problémy i nejlepším čarodějům.
Někdy se magie popřípadě dělí na tzv. bílou, tj. ta, která pomáhá, a černou, tedy ta, která škodí na těle i duchu. Za nejvyššího představitele egyptské magie i boha řeči, písma a uzdravení je pokládán bůh Thót. Je údajným autorem mnoha papyrových svitků, které byly uloženy v tajných a skrytých chodbách chrámu v Hermopoli (Chemenu). Úřední, oficiální kouzelníci se zdržovali na dvoře faraona, faraon je měl stále k dispozici. Zmínka o nich je v Bibli, druhé knize Mojžíšově, zvané Exodus. Dovedli např. změnit hole v hady.
Věštění a astrologie
Věštění a astrologická pozorování byly dobře vypracovány. Velká většina okultních praktik provozovaných v současné době pochází ze starého Egypta. Namátkou můžeme jmenovat sestavování věcí budoucích pomocí snů, kdy ve snu byla poskytována rada nebo pomoc od bohů. Sny vyžadovaly výklad věštců. Nejvýznamnější sestavování snů – snářů, se připisuje věštci Horovi ze Sebennytu. Pro další formu věštění či prorokování se používala orákula, která provozovali kněží coby prostředníci daného boha. Výsledek orákula se projevoval tak, že kněží drželi sochu boha před prosebníkem a pohybovali s ní do stran nebo nahoru a dolů, aby mohla poskytnout odpověď na položenou otázku.
Dále se provozovaly věštby, např. dle letu ptáků. Čekalo se na přílet ptáků a dle jejich počtu, výšky letu a dalších parametrů věštec odpovídal na dané otázky. Budoucnost se také věštila pomocí umění zvaného chiromantie. Zde věštec ze znaků v lidské dlani určoval délku života, zdravotní problémy a další.
Egyptská astronomie byla na velmi vysoké úrovni. Její měření času bylo mnohem dokonalejší než babylónský kalendář (vyjma kalendáře Mayů). Měli dva souběžně používané kalendářní systémy: jeden měl 365 dní a druhý na základě heliakických východů Siria 365,25 dne, čili byl stejně přesný jako kalendář gregoriánský, používaný před naším nynějším kalendářem. Od toho se vyvíjela i astrologie. Egypťané rozdělili dráhu Země obíhající Slunce na 12 dílů po 30 stupních. Každému dílu přiřadili symbolické znamení: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. Za pomoci různého postavení planet určovali předpovědi psychologické (popis charakteru osob), medicínské (diagnostika chorob), věštecké (pro události dějů – vyhlášení války, úrodný rok…). Egypťané používali astrologii také v architektuře a stavitelství. Mnohé dochované starověké stavby v Egyptě jsou orientovány podle soudobého postavení hvězd (sloužily často také jako astronomické pozorovatelny) a v jejich rozměrech jsou rozpoznávány astrologické údaje.
Není cílem a ani možné zde vyjmenovat všechny způsoby a praktiky věšteb a astrologie. Jedná se o obrovský spletenec, který by sám o sobě vydal na několik knih.