Narodil se do rodiny athénského sochaře či kameníka. Přestože měl veliký vliv na athénské myslitele a budoucí generace, prakticky o něm nic nevíme. Sám Sókrates nepsal. Již ve svých dvaceti letech se stal terčem karikatur. U Aristofana byl vykreslen jako směšný pseudovzdělanec a u Eupolise jako zpustlý somrák. Po smrti Sókrata se přidaly další hanopisy. Nicméně jeho žáci Xenofont a Platón hovoří v jeho prospěch. Sókrates se pravděpodobně stýkal s okruhem lidí kolem Periklea, několikrát byl v armádě jako pěšák. Nejdůležitějším z jeho názorů bylo tvrzení, že existuje věčný a neměnný absolutní standard a cílem lidského úsilí je jeho dosažení. Tento standard a cíl považoval za dobrý. Zkoumal dobro a zlo v lidském jednání. Jeho metodou hledání pravdy a dobra, kterou se snažil přivést své žáky i ostatní lidi k poznání, bylo dotazování. Mnohdy však svými otázkami lidi popouzel. Po neúspěšném převratu došlo k znovunastolení demokracie a Sókrates byl obviněn, že kazí mládež. Odmítl mírnější trest vyhnanství, byl proto odsouzen k trestu smrti a sám požil jed a otrávil se.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
GRANT, Michael. Klasické Řecko, Z anglického originálu The Classical Greeks přeložil Gerik Císař. Nakladatelství BB art, 1999 ISBN: 80-7341-919-X