Flavius Iosephus  cca 37- cca 100

Původním jménem Josef ben Matitjahu, byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70. Své jméno Flavius si Josef přibral podle rodového jména císaře Vespasiana. Narodil se v kněžské židovské rodině z rodu Hasmonejců. Byl vynikajícím studentem náboženských otázek a již ve věku 14 let byl dotazován na některé otázky jeruzalémským veleknězem. Když v roce 64 římský prokurátor v Judeji poslal několik kněží v okovech do Říma, vydal se Josef s delegací za jejich propuštění k Neronovu císařskému dvoru. Jeho mise byla úspěšná i díky císařově manželce Poppaee, která se jeho případu ujala. V roce 66 Juda Galilejský obsadil pevnost Antonii a Josef s dalšími kněžími se přidali na stranu bojovníků za nezávislost. Josef se opevnil v Jotapatě, která však byla Římany dobyta. Josef byl zajat, ale protože vojevůdci Vespasianovi předpověděl, že se stane císařem, zůstal naživu. Jeho předpověď se naplnila krátce po Neronově sebevraždě. Josef zůstal v římském táboře jako rukojmí a byl přítomen dobývání Jeruzaléma pod velením Vespasiánova syna Tita. Jeruzalém padl v roce 70. Josef byl odveden do Říma, kde byl osvobozen, byla mu vykázána penze a ubytování na císařovy útraty. Josef jako propuštěnec tehdy přijal po císaři i jméno Flavius. Od té doby je v latinském světě znám jako Flavius Iosephus.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Flavius Iosephus [on-line], Poslední aktualizace 5. 12. 2012. [Citováno 30. 1. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Flavius

---

Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.