Pocházel ze šlechtické rodiny, studoval postupně ve Viterbě (1818-1824), římském semináři (1824-1832) a na akademii urozených kněží (1832-1837). Po vysvěcení na kněze r. 1837 byl přijat do sboru papežských diplomatů, r. 1846 byl vysvěcen na biskupa, r. 1853 byl jmenován kardinálem. Jako papež r. 1881 jmenoval anglikánského konvertitu Johna Newmana kardinálem. Zpřístupnil studentům vatikánský archiv s podmínkou kontroly jejich publikace. V roce 1886 zavedl ve Vatikánu elektřinu. R. 1891 vydal encykliku Rerum novarum. V ní podpořil soukromé vlastnictví a práva dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů. Tato encyklika mu vynesla přezdívku papež pracujících. Lev XIII. byl po Piu IX. druhým nejdéle vládnoucím papežem.