Jako mladý muž se stal benediktinským mnichem v převorství v Chiracu, kde také studoval kanonické právo. V roce 1362 mu byl udělen doktorát po následných studiích v Toulouse, Montpellieru, Paříži a Avignonu. Urban se nikdy nestal kardinálem a do papežského úřadu byl po smrti svého předchůdce zvolen, když pobýval v Neapoli jako papežský legát. Při volbě se rozhodovalo mezi ním a Arnoštem z Pardubic. Grimoard dostal přednost kvůli své francouzské národnosti. Urban V. vedl přísný život a bojoval proti svatokupectví, prosazování příbuzných na důležitá místa a proti nemravnosti u církevních představitelů a řeholníků. Snažil se také působit mírotvorně v napjaté situaci při mocenských bojích panovníků evropských monarchií. Na naléhání Brigity Švédské, Francesca Petrarcy a Karla IV. začal papež uvažovat o návratu do Říma. Papež odcestoval z Francie a 16. 10. 1367 byl přijat v Římě, který byl ve velmi zuboženém stavu. Urban V. se pustil do velkolepých oprav římských budov, kostelů, vodovodů a silnic, pracovní příležitosti zaměstnaly většinu Římanů. Urban V. dne 1. 11. 1368 korunoval ve velechrámu sv. Petra v Římě na římskou císařovnu Alžbětu Pomořanskou, českou a římskou královnu. Ta byla v dějinách jedinou císařovnou korunovanou papežem. Pro nepokoje, které vypukly v Římě, a konflikt mezi Anglií a Francií odjel papež Urban V. zpět do Avignonu, kde zanedlouho umřel.