Narodil se do rodiny della Rovere, která patřila k nejvyšší italské šlechtě. V mládí byl poslán k františkánům, aby získal vzdělání. Byl světským bratrem (nevstoupil do řádu) až do r. 1471, kdy byl ustanoven biskupem ve francouzském Carpentrasu. Za papeže byl zvolen téměř jednohlasně, pravděpodobně podplatil volící kardinály. Někdy bývá přezdíván „papež válečník“. Svoji vládu začal přes pokročilý věk velmi energicky. Snažil se o to, aby se zbavil různých vlivů, které oslabovaly jeho moc. Svému vojsku velel sám na koni a v plné zbroji. Prvním úspěchem bylo, že se mu podařilo pomocí lstivých úskoků zabránit Cesarovi Borgiovi získat opět moc nad papežským státem. Také využil svého vlivu, aby smířil dva mocné římské rody, rodiny Orsini a Colonna. Povolal do Vatikánu švýcarské dobrovolníky (Švýcarskou gardu), uniformu navrhoval Michelangelo Buonarotti, který vyzdobil na jeho příkaz Sixtinskou kapli. Pověřil Michelangela vytvořením mnoha soch, zhotovena byla pouze socha Mojžíše. Svolal do Lateránu 5. lateránský koncil (1512 – 1517), který přijal výnosy o reformě církve. Julius II. zemřel podle zpráv na vysokou horečku.