248. Benedikt XIV. (XIII.) (Benedictus) viz. Benedikt XI.
Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Již ve třinácti letech začal navštěvovat Collegium Clementianum v Římě a už ve věku devatenácti let získal doktorát církevního a občanského práva. V r. 1724 byl vysvěcen na biskupa Teodosije, kardinálem se stal r. 1728. Po konkláve, které trvalo šest měsíců, byl zvolen jako kompromisní kandidát za papeže. V papežském úřadě byl aktivní. Zreformoval vzdělání kněží a mnoho papežských institucí, bojoval proti nepotismu. Založil Archeologickou akademii, katedru chemie, fyziky a matematiky. V Bologni založil katedru pro ženy a Anatomické muzeum. V roce 1741 vydal bulu Immensa Pastorum principis proti zotročování a proti otroctví původních obyvatel Ameriky a dalších zemí. V roce 1745 vydal encykliku Vix pervenit proti lichvě. Snažil se chápat a tolerovat jinověrce, po jeho smrti mu anglikánští protestanté postavili v Anglii pomník s nápisem: „Kněz bez arogance a prospěchářství, milovaný papeženci, respektovaný protestanty, papež bez nepotů“.