196. Klement V. (Clemens)

Bertrand pocházel z jihofrancouzského šlechtického rodu. Narodil se jako třetí dítě z devíti. Stal se mnichem poustevnického grandmontského řádu. Další vzdělání získal ve vzdělávacím ústavu v Orléansu a v Kolíně nad Rýnem vystudoval práva. Při volbě se prosadila vůle francouzského krále Filipa IV. Sličného a dne 5. 6. 1305 byl papežem zvolen Bernard de Got, který přijal jméno Klement V. Král Filip zvolením Klementa V. získal na Petrově stolci servilního papeže. Klement V. byl sice inteligentní, ale nerozhodný, a byl pod stálým tlakem chladnokrevně kalkulujícího krále Filipa. Hned v roce 1305 jmenoval nový papež devět francouzských kardinálů a Italové se tak ocitli v menšině. V březnu 1309 se papež s kurií usídlil v jihofrancouzském Avignonu, čímž začalo více než sedmdesátileté období tzv. avignonského zajetí papežů, které ukončil až v roce 1377 papež Řehoř XI. Za papeže Klementa V. a jeho následníků v Avignonu se z papežství stala v podstatě jihofrancouzská provinční instituce. Klement V. podpořil francouzského krále Filipa, který obvinil řád templářů (pomáhali křesťanským poutníkům ve Svaté zemi) ze sodomie, kacířství a dalších přestupků, že místo Krucifixu se tajnými obřady uctívá socha ďábla Bafometa a  za těchto podmínek podpořil krále ve zrušení řádu. Důvodem bylo, že se francouzský král, který byl stále v peněžní nouzi, chtěl zmocnit obrovského majetku templářů. V r. 1311 – 1312 probíhal Viennský 15. všeobecný koncil, na kterém byl oficiálně odsouzen a zrušen templářský řád. V roce 1312 byli velmistr řádu Jacques de Molay a další tři představení nejprve odsouzeni na doživotí. Z rozhodnutí Filipa IV. byl však Jacques de Molay s jedním dalším představeným dne 19. 3. 1314 upálen. Papež podporoval nepotismus – z 25 kardinálů bylo 11 jeho příbuzných. Zanedlouho poté papež umírá.