165. Inocenc II. (Innocentius)

Když umíral papež Honorius II., kardinálové narychlo menšinou zvolili za papeže Inocence II. Většina kardinálů prohlásila tuto volbu za neplatnou a zvolili ve stejný den vzdoropapeže Anakléta II. Ten převzal moc nad Římem. Inocenc II. uprchl do Francie, kde získal podporu Bernarda z Clairvaux. V říjnu téhož roku byl uznán i od krále Lothara III. V roce 1133 korunoval Lothara III. na císaře v Lateránu, protože basilika sv. Petra byla v rukou Anakléta II. Po korunovaci císaře opustil Řím, kam se vrátil až po smrti vzdoropapeže roku 1137. V roce 1139 svolal 2. lateránský koncil, kde bylo opět zakázáno svatokupectví. Roku 1139 vydal papežskou bulu Omne Datum Optimum, která stanovila, že Řád templářů podléhá výhradně samotnému papeži a získává nezávislost na králích, místní světské vrchnosti i biskupech.