Pocházel z prostých venkovských poměrů, brzy po vysvěcení se stal arciděkanem v Boloni. Jeho mimořádných schopností si všiml už papež Urban II. který jej jmenoval kardinálem – knězem u sv. Praxedy. Následující papež Paschal II. jej povýšil do biskupské funkce pro Ostii. Při zvolení papežem nesouhlasil s volbou své osoby a nechtěl nastoupit do úřadu, protože považoval Celestina II. za legálně zvoleného papeže. Teprve po oznámení demise Celestina II. se ujal úřadu. Snažil se korigovat opaty benediktýnského řádu, v roce 1128 schválil vojenský řád templářských rytířů. Vyvíjel diplomatickou činnost pomocí papežských nunciů.