Hyppolit - vzdoropapež

vzdoropapežem od: 217 do: 235

Pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k obnovení jednoty.Při pronásledování křesťanů odsouzen do vyhnanství na Sardinii, společně s 18. papežem Ponciánem, se kterým se později smířil, vzdal se biskupské hodnosti, uznal papeže Ponciána a odstoupil z úřadu. Oba zemřeli mučednickou smrtí. Jako světec byl uctíván hned po své smrti.