Jeden z nejvýznačnějších teologů v raném středověku, v r. 483 se stal papežským kancléřem svého předchůdce, 48. papeže Felixe II., který se s ním radil o všech rozhodnutích. Byl nejplodnějším autorem z raných papežů. Zachovalo se velké množství jeho korespondence. Většina z nich je uložena ve Vatikánských archivech. Jako první z papežů jasně zformuloval tezi o dvou mocích: duchovní (biskupové) a světské (císař), přičemž duchovní ospravedlňuje světskou. Gelasius se taktéž vypořádal s manicheici. Gelasius nařídil, aby se eucharistie vydávala pod obojí způsobou, tedy jak chleba, tak vína. Jelikož Manicheici považovali víno za nečisté a ve své podstatě hříšné, odmítali kalich, a tak mohli být rozeznáni. Později, když manicheismus už prakticky zanikl, byl obnoven starý způsob přijímání, tedy pouze hostie. Pečoval o chudé. Vyzval kněze, aby čtvrtinu příjmů dávali chudým. Některé části jeho uspořádání liturgie se používají v současném misálu.