Aristoteles 384 - 322 př. Kr.

Pocházel ze Stageiry, nejuniverzálnější a největší antický myslitel; je zakladatelem logiky a řady vědních disciplín. Byl vychovatelem Alexandra Velikého. Byl žákem Platónovým, založil peripatetickou školu. Filosofii dělil na teoretickou (učení o bytí, jeho částech, příčinách a základech), praktickou (o lidské činnosti) a poetickou (o tvorbě krásna a užitku). V polemice s Platónovou naukou o ideách budoval svou ontologii (první filosofii). Podle Aristotela působí při vzniku konkrétních věcí 4 příčiny: látka (stálý podklad dění), forma (určitost věci, skutečnost), účel a hybná příčina. Příčinou pohybu, řádu a dobra ve vesmíru je tzv. nehybný první hybatel. Analyzoval základní myšlenkové formy (pojmy, soudy, úsudky), vytvořil první logický systém, jehož hlavní částí bylo učení o kategorickém sylogismu. Vesmír považoval Aristoteles za prostorově konečný, uspořádáním a časově věčný.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Aristoteles [on-line], Poslední aktualizace 8. 7. 2001 [Citováno 20. 11. 2011], Dostupné na: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=4883&s_lang=2&title=Aristoteles


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.