Ariánství

Tento křesťanský blud kněze Aria z Alexandrie (cca 260 - 336) se vztahuje k nauce o Trojici ve spisu Thaleia, podle níž se Kristus ve své přirozenosti a bytí odlišuje od Boha Otce, byl stvořen před stvořením světa a je Bohu Otci podřízen. Zastával názor, že Slovo nebylo u Boha, ale popíral také jeho božskou přirozenost a snížil tak druhou osobu Nejsvětější Trojice na pouhého tvůrce (poloboha), dokonalou bytost, stvořenou dříve než čas, ale nikoli věčnou. Aria odsoudil r. 318 jeho biskup Alexandros jako bludaře, r. 319 ho vyloučili na synodě v Alexandrii z církve. Přesto našel mimo Egypt podporu, mj. u Eusebia z Cesareje a Eusebia z Nikomédie. Císař Konstantin svolal nato r. 325 koncil do Níkaie (lat. Nicea), který odsoudil Aria a jeho učení. Ačkoli Konstantin ve starosti o jednotu církve zrušil odsouzení už v r. 327, biskup Alexandros a jeho nástupce Athanasios se zpěčovali přijmout Aria zpět do církve. Po desetiletích prudkých sporů mezi přívrženci Aria a Athanasia bylo ariánství, které se mezitím dále rozvíjelo do různých směrů, r. 381 s konečnou platností odsouzeno koncilem v Konstantinopoli (381). Protože však Wulfila, první biskup Gótů, byl arián, došel arianismus velkého rozšíření. Teprve se zánikem Vandalů a Ostrogótů a s obrácením Vizigótů a Langobardů ke katolické víře v 6. a 7. století skončil jeho vliv.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Ariánství [on-line], [Citováno 29. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/arianstvi/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.